Diskuzní fórum Fanklubu majora Zemana

My sme se školou taky byli na Muži z bulváru Kapucínů a pak taky na Karakum, 45° ve stínu. Neuvěřitelnej film o tom, jak hořel ropnej vrt nebo unikal zemní plyn, už nevim. Jediný možný řešení celý situace bylo vyvolat zemětřesení podzemním jaderným výbuchem, aby se vrt zasypal.

V poušti Karakum taky vznikala v českosovětský koprodukci Oáza Zbyňka Brynycha s naprosto příšernejma životníma podmínkama pro členy štábu. Rudolf Hrušínský měl pak za kritiku sovětský pohostinosti dlouhej uměleckej distanc.

Z dětskejch filmů si vybavuju tehdy supertemnej Dárek černého čaroděje. A pak taky v nějakym filmu byla dětská parta a její členové dali nějakýmu klukovi olíznout brusli. Doktor mu pak tahal zkrvavený tampóny z pusy, to bylo taky hodně slušný. Ale bylo mi cca 10, nevzpomenu si na název.

A válečnejch filmovejch děl bylo mraky - Blokáda, Osvobození, Velká vlastenecká válka, ...a jitra jsou zde tichá, Příběh opravdového člověka, Osud člověka, V týlu nepřítele atd. Některý jsou teda koprodukční, ale dominuje podíl SSSR.

Až po revoluci sem viděl Jdi a dívej se od E. Klimova, to je fakt skvělej snímek.

Zrovna teď běží na čt art Osud člověka. Myslim, že s tim původním dabingem, jako je v Modrejch světlech.

Docela neobvyklej snímek je Chladné léto roku 1953 z roku 1987 (tak je to v titulcích, jinak se uvádí 1988). Doporučuju, stojí to za vidění. Kriminálníci propuštěný po Berjově amnestii udělenou po smrti Stalina ohrožujou malou severskou vesničku s dvěma politickejma vyhnancema, který se jim postavěj. Westernově pojatej příběh s politickým přesahem, drsný, civilní, uvěřitelný.

Lipinski píše: A válečnejch filmovejch děl bylo mraky - Blokáda, Osvobození, Velká vlastenecká válka, ...a jitra jsou zde tichá, Příběh opravdového člověka, Osud člověka, V týlu nepřítele atd. Některý jsou teda koprodukční, ale dominuje podíl SSSR.

Na niektorých vojnových filmoch sovietskej kinematografie je pekne vidieť kedy boli točené. Napr v úplne prvom filmovom spracovaní bitky o Stalingrad, z roku 1949 absentuje postava Žukova, nakoľko v tom čase sa Stalin snažil populárneho a rešpektovaného žukova zbaviť, a tak ho odstavil na vedľajšiu koľaj. Stalin je vo filme prezentovaný ako hlavný vojvodca, ktorý rozhoduje kde sa bude útočil.

Napríklad štvordielna Bitka o Moskvu sa nakrúcala, ked v Kremli sedel Cernenko, čo bol stalinista, takže je Stalin opäť príslušne prezentovaný...ale aspoň je prítomná postava Žukova a vo filme zohráva dôležitú úlohu (blízku k realitew). Film je vlastne o dvoch postavách, Stalinovi a jeho vojvodcovi.

Ale druhé (dvojdielne) spracovanie bitky o Stalingrad z roku 1990 (réžia Ozerov) je o niečom inom. Kooperujú USA a Stalin je vykreslený ako intrigán, prítomná je však aj postava Beriju. Dokonca je v ňom aj trocha erotiky.

I Boj o Moskvu režíroval Ozerov, ale přijde mi to neskutečně trapný, viděl jsem to po třiceti letech, jako dítě sem to sledoval s otevřenou hubou, ale dneska musim říct, že to vypadá jak film z padesátejch let, režie mizerná, zvlášť bojový scény jsou diletantský a nejde o to, že tehdy nebyly takový možnosti. Akorát právě Žukov mě bavil a pak i ty tři kluci. Nejlíp se na to kouká bez těch bojovejch scén.

Stalingrad jsem právě neviděl, ani Stalina od Passera, i když tam už neni sovětská produkce, jen pár herců z bejvalýho SSSR.

Jo a teď jsem narazil na Plumbum - nebezpečná hra. Pamatuju si název, ale film moc ne.

Lipinski píše:I Boj o Moskvu režíroval Ozerov, ale přijde mi to neskutečně trapný, viděl jsem to po třiceti letech, jako dítě sem to sledoval s otevřenou hubou, ale dneska musim říct, že to vypadá jak film z padesátejch let, režie mizerná, zvlášť bojový scény jsou diletantský a nejde o to, že tehdy nebyly takový možnosti. Akorát právě Žukov mě bavil a pak i ty tři kluci. Nejlíp se na to kouká bez těch bojovejch scén.
.

Tak áno, z dnešného pohľadu už Boj o Moskvu pôsobí komicky, je tam veľa patetickosti a zjednodušenia, mnoho scén, aj tých bojových pôsobí fakt diletansky (robili to myslím nejakí žiaci Ozerova). Je tam mnoho symboliky a tvorcovia sa opierajú aj o legendy (napr. Panfilovci) Ale film má aj svetlé stránky. Napr ked jeden z vojakov zarecituje známe verše o tom, že sa Rusko nedá zmerať, ale sa v neho dá len veriť (mňa to obohatilo, báseň som nepoznal), či tá pesnička o Táničke (mám ju aj v ruštine), alebo vyšetrovanie Koneva, Molotovom a Vorošilovom, či konflikt Stalina a Žukova ohľadom situácie pri Kyjeve a pod. Film je aj v mnohých veciach celkom historický presný. Ale pobaví napr. scénka, ked sa akože začína protiútok pod Moskvou, útočí kavaléria a ked cválajú jazdci popred kameru, tak sa jeden z jazdcov spustí, drží sa len nohami v strmeňoch a hrá mŕtveho. No na záver celého záberu ožije a nasadne späť do sedla.

Nakrúcania sa zúčastnili aj letci čs. Zväzarmu, či niekoľko čs.hercov, no účinkovali väčšinou iba v komparze. Najväčšiu úlohu dostal Martin Stropnický, ked si zahral vojenskú spojku...

2.9. slovenská Markíza premiéruje nový ruský film Bitka o Sevastopoľ (2015), tak som zvedavý.

Ozerov měl právě hodně pomocnejch režisérů, z českejch to byl Otakra Fuka. Stropnickýho jsem si taky všim, i jinejch.

Jinak vlastně souhlasim, nejlepší z filmu jsou dramata a vztahy mezi postavama.

Ta písnička o Táničce se mi taky dost líbila.

A ty verše jsou asi od Ťuťčeva, znám je z jedný povídky od Bulgakova v tomhle překladu:

"Rus nepostihneš rozumem
běžná míra je necitlivá
k zvláštnosti platné pro tu zem
jen věřit v Rus, jen to ti zbývá"

A jinak pořád doporučuju film Jdi a dívej se z roku 1985 od Elema Kimova, je to nesmírně silnej a drsnej film.

Teď jsem taky mimochodem zjistil, že komando, který likviduje vesnici a její obyvatele - ve skutečnosti to byla běloruská vesnice Chatyň, má představovat SS-Sturmbrigade Dirlewanger, která byla složená z vojenskejch trestanců a byla snad úplně nejhorší a nejkrutější. Zasahovala taky proti SNP.

Lipinski píše:A jinak pořád doporučuju film Jdi a dívej se z roku 1985 od Elema Kimova, je to nesmírně silnej a drsnej film.

Teď jsem taky mimochodem zjistil, že komando, který likviduje vesnici a její obyvatele - ve skutečnosti to byla běloruská vesnice Chatyň, má představovat SS-Sturmbrigade Dirlewanger, která byla složená z vojenskejch trestanců a byla snad úplně nejhorší a nejkrutější. Zasahovala taky proti SNP.

Chod a pozeraj sa (Jdi a dívej se) je super film, bez debaty. Videl som ho niekoľkokrát. Jednoduchá desivá výpoved o tom, čo za zverstvá sa diali na Nemcami obsadenom území vtedajšieho ZSSR. A hlavný hrdina sa zmení z bezstarostného chlapca na trosku
A žeby to bola SS-Sturmbrigade Dirlewanger? Neviem, podľa mňa nie... Dirlewanger bola najmä bojová jednotka, ktorá potláčala napr SNP, či varšavské povstanie. Vo filme je skôr niektorá z Einzatzgruppen, ktoré robili čistky na okupovanom území.

K tej Bitke o Moskvu ešte jedna spomienka. Je tam taký stret ruskej poézie s propagandou

"... Od Kremlu jenž je otřesen, k ... nehybného Kitaje"
"Co to tam recituješ o otřeseném Kremlu... Kremlem se nedá otřást, vždycky stál a bude stát..."

Švordielna Blokáda je z podobného súdka ako Bitka o Moskvu. Avšak má lepšie dialógy, je tam prítomný etický a morálny rozmer. napr. ked otec vyčíta synovi, že kvôli úlohe nepomohol kamarátke dostať sa z pazúrov Nemcov. Páčia sa mi tak aj scény so Žukovom (ako robí poriadky, či burcuje a velí). Michail Uljanov si postavu Žukova užil asi tak ako Chudík Ludvíka Svobodu.

Film Osud človeka: Videl jeden dokument o známej polke "Skoda lásky" vo filmoch a práve vo filme Osud človeka si nemeckí vojaci ju spievajú, najskôr z vesela , potom smutne (umelecké vyjadrenie nezdarov na fronte).

Z ďalších filmov: Balada o vojakovi, veľmi pekný príbeh.. Alebo dvojdielna Sibiriáda - pre mňa pamätný film.

Nie je to síce sovietsky ale ruský film - Dvanásť od Sergeja Michalkova. Vydarená ruská verzia americkej klasiky Dvanásť rozhnevaných mužov od Lumeta

spravodajca píše:A žeby to bola SS-Sturmbrigade Dirlewanger? Neviem, podľa mňa nie... Dirlewanger bola najmä bojová jednotka, ktorá potláčala napr SNP, či varšavské povstanie. Vo filme je skôr niektorá z Einzatzgruppen, ktoré robili čistky na okupovanom území.

Němá to bejt přímo jmenovitě SSSD, ale je to inspirovaný právě tim, jak v tý Chatyni nahnali vesnici do stodoly a zapálili to. A sám Dirlewanger měl u sebe dycky nějaký zvířátko, sem někde čet.

Na Sibiriádu se chystám, Osud člověka jsem viděl kdysi, Blokádu taky, musim si to připomenout. A Dvanáct jsem nějak nezaznamenal, to se rád podívám. Viděl jsem v devadesátejch letech Unaveni sluncem, to se mi strašně líbilo, na Lazebníkovi sem byl v kině. Teď nedávno jsem bohužel viděl Unaveni sluncem 2 a 3 a bylo to tristní.

Ze sovětskechj filmů je ještě hodně slušná Baltazarova hostina aneb Noc se Stalinem z r. 89 a pak mam staženou Malou Věru, ta snad šla ve Filmovým festivalu pracujících, ale neviděl sem to tehdy, možná to bylo i nepřístupný.

A zajímavá je Vlčí smečka. Je sice z r. 1993, takže teda není už sovětská, ale zobrazuje Brežněvův nástup k moci a odstavení Chruščova - důležitá kapitola sovětský historie.

Sibiriáda je výborný film. Príbeh niekoľkých generácií dvoch rodín v jednej dedine na Sibíri. Začína niekedy v čase cára a končí sa už v ére socializmu, ked je tam objavené ložisko ropy. Dôjde pri tom k tragédii, ked jeden príslušník jednej z tých rodín uhorí v traktore a iný potomok z tej druhej rodiny, ktorý je vysoký stranícky funkcionár to oznamuje na nejakom zjazde. Viac nebudem prezrádzať, Oplatí sa pozrieť, sú tam výborné scény a dokonca sa objaví aj nahé ženské poprsie...

Podíval jsem se teda na Sibiriádu, moc mě to bohužel nevzalo. Ale film je to asi dobrej, některý scény - otec a syn v bažinách - se mi líbily hodně.
A speciálně Nikita Michalkov (mimochodem bratr režiséra) pořád povykoval a pohvizdoval, bylo to takový bláznivý, ukřičený už od začátku, já čekal spíš nějakou temnotu a meditativní polohu.

Tuhle poetiku převzal asi Jakubisko v Tisícročný včele, je to dost podobný.

A hořícím vrtem se asi mohli inspirovat tvůrci filmu There will be blood, hned se mi to vybavilo.

Tak jsem se na něj také podíval a je to sice takové trochu roztahané, ale vcelku to jde.

Potreboval by som pomoct s identifikaciou filmov. Je to skor otazka na skor narodenych. Casy, ked sme chodili do druziny a raz do tyzdna sme chodievali do kina za 1,- Kcs.
Takze:

Tak teda film c.1.
Ked som chodil do druziny (vyucko bol vtedy na dve smeny - som rocnik 61), tak sme chodievali v piatky do kina. A raz bol taky utopisticky film, ze pristala raketa na Venusi a tam bola nejaka civilizacia, boli taki ako my, ale mali 6 prstov. A mali takych robotov, boli to taky panaci v ciernom a tam kde by bol ksicht, mali biely kruh. A jeden sa v deji dostal do rakety a ta zenska kozmonautka ho zneskodnila ze na neho vychrstla penu z hasicaku.

Film.2.
Bol to rusko-japonsky, maly chlapec, asi sirota, vychovaval ho dedo ci stryko. Stryko bol ozran a chlapec furt otravoval, ze kde ma otca. On mu hovoril, ze odisiel prec na operaciu do Moskvy. Uz sa nepamatam, ci to bola pravda, ale chalan jedneho dna zmizol a potom to bolo o tom, co prezival na ceste do ZSSR. Mal take matriosky a ked zasepkal nieco do jedneho dielu, tak sa mu to splnilo. Zastavil tak napr. nakladny vlak, aby sa mohol odviezt. Raz u nejakej rodiny co plavila drevo spadol z klady do vody a potom sa u nich susil atd atd. Stryka dali do nejakeho utulku a vedel hrat na husliach, ale bol to alkoholik.
Mlady sa do ruska dostal, fotra uz nikdy nestretol, ale ostal tam studovat husle a na konci filmu si pamatam zaber, ako je pustena v utulku telka (bolo to po rokoch), a tento stryko kuka a tam davali prave nejaky koncert z ruska a tam bol akoze virtuoz solista a vypaloval na husliach a stryko plakal a v domove sa divili ze preco. On tam poznal toho svojho synovca ci co to bolo.

Ma niekto tusenie, ci si spomina?

Fosgen píše: ↑stř 18. říj 2017 21:13:17 Tak teda film c.1.
Ked som chodil do druziny (vyucko bol vtedy na dve smeny - som rocnik 61), tak sme chodievali v piatky do kina. A raz bol taky utopisticky film, ze pristala raketa na Venusi a tam bola nejaka civilizacia, boli taki ako my, ale mali 6 prstov. A mali takych robotov, boli to taky panaci v ciernom a tam kde by bol ksicht, mali biely kruh. A jeden sa v deji dostal do rakety a ta zenska kozmonautka ho zneskodnila ze na neho vychrstla penu z hasicaku.

Tipnul bych si, že to byl film "Vládci Venuše"... (Pokud je to on, tak jde o film anglický a nikoliv sovětský...)

Fosgen píše: ↑stř 18. říj 2017 21:13:17 Film.2.
Bol to rusko-japonsky, maly chlapec, asi sirota, vychovaval ho dedo ci stryko. Stryko bol ozran a chlapec furt otravoval, ze kde ma otca. On mu hovoril, ze odisiel prec na operaciu do Moskvy. Uz sa nepamatam, ci to bola pravda, ale chalan jedneho dna zmizol a potom to bolo o tom, co prezival na ceste do ZSSR. Mal take matriosky a ked zasepkal nieco do jedneho dielu, tak sa mu to splnilo. Zastavil tak napr. nakladny vlak, aby sa mohol odviezt. Raz u nejakej rodiny co plavila drevo spadol z klady do vody a potom sa u nich susil atd atd. Stryka dali do nejakeho utulku a vedel hrat na husliach, ale bol to alkoholik.
Mlady sa do ruska dostal, fotra uz nikdy nestretol, ale ostal tam studovat husle a na konci filmu si pamatam zaber, ako je pustena v utulku telka (bolo to po rokoch), a tento stryko kuka a tam davali prave nejaky koncert z ruska a tam bol akoze virtuoz solista a vypaloval na husliach a stryko plakal a v domove sa divili ze preco. On tam poznal toho svojho synovca ci co to bolo.

Tipnul bych si, že to byl film "Černý pasažér"...