Mimikry

Třicet dílů detailně rozebraných
Odpovědět
Uživatelský avatar
Lipinski
major
Příspěvky: 572
Registrován: úte 01. bře 2016 22:54:46
Bydliště: Katherinensberg

Re: Mimikry - Vondřichova bunda

Příspěvek od Lipinski » stř 27. pro 2017 19:39:07

Případ pro zvláštní skupinu, díl 3 Veronika a páv

Krátká scéna, kdy se Veronika (V. Jeníková) vrací domů do Liberce, sejde se v baru s kamáradem Bohdanem (asi Zdeněk Dolanskáý, a ten ji má na sobě.
Mezi náma je rozdíl, tak se taky podle toho ke mně chovej!

Uživatelský avatar
Lipinski
major
Příspěvky: 572
Registrován: úte 01. bře 2016 22:54:46
Bydliště: Katherinensberg

Re: Mimikry

Příspěvek od Lipinski » pát 16. úno 2018 19:09:36

Vytvořil jsem před nedávnem tabulku s informacemi o seriálu, ale nejde mi vložit, vždycky se mi to rozsype. Dál jsem napsal stať o skutečnostech k dílu Mimikry, tak to předkládám k posouzení, opravení nebo doplnění:

DÍL 29 – 1972 MIMIKRY, VYROBENO 1978
Scénář předposledního dílu kombinuje skutečnou událost – únos letadla společnosti Slov-Air 8. 6. 1972 (ev. další únosy) a existenci undergroundové skupiny Plastic people of the Universe. Členové fiktivní skupiny Mimkry (jejich manažer je dealer a oni sami narkomani) unášejí dopravní letadlo, jeden z nich zastřelí pilota a přistávají v Německu, aniž by byli vydáni.

ÚNOS OK-ADN
8. června 1972 došlo k únosu dopravního letadla společnosti Slov-Air Bratislava, typ L-410A Turbolet s imatrikulací (poznávací značkou) OK-ADN, linka Mariánské Lázně – Praha – Bratislava – Lučenec. Asi v 16:00 odstartoval letoun z Mariánských Lázní a po 26 minutách přistál na letišti u města Weiden in der Oberpfalz v Bavorsku v tehdejší Německé spolkové republice. Během letu byl zastřelen kapitán letadla Ján Mičica z jedné ze dvou pistolí, jimiž bylo vyzbrojeno celkem 10 únosců. Střelcem byl hlavní organizátor akce Lubomír Adamica.

Let 410A Turbolet:

Turbovrtulový hornoplošník s dvěma motory, výrobce LET, n. p. Kunovice u Uherského Hradiště, hl. konstruktér Ing. Ladislav Smrček, dostup 7 100 m, dolet 300 – 1300 km, počet sedadel 1 – 2 + 8 – 19. Osvědčení o letové způsobilosti od června 1971.
Šlo o nový malý dopravní letoun s „pilotní kabinou pro jednoho nebo dva piloty, zprvu bez rozdělovací stěny mezi tímto prostorem a vlastní kabinou pro cestující.“ Tato skutečnost hrála při únosu důležitou roli.

Osoby na palubě (věk v den únosu):
Členové posádky - 2:
Ján Mičica, 53 let – kapitán, levé sedadlo ve směru letu

Dominik Chrobák, 44 let – copilot, pravé sedadlo ve směru letu

Cestující – 14:

Únosci:
Lubomír Adamica, 22 let – hlavní iniciátor únosu, první pistole, ve vazbě spáchal sebevraždu
Jiří Beran, 21 let, odsouzen na 7 let
Milan Trčka, 21 let, odsouzen na 6 let
Jiří Vochomůrka, 21 let, druhá pistole, odsouzen na 6 let
František Hanzlík, 20 let, odsouzen na 6 let
Jaromír Dvořák, 19 let, odsouzen na 5 let
Jaromír Kerbl, 19 let, odsouzen na 5 let
Alena Černá, 21 let, ukradla obě pistole svému otci, příslušníku VB a jednu z nich pronesla (pravděpodobně ve spodním prádle) do letadla, odsouzena na 5 let
Alena Heinzová, 19 let, odsouzena na 4 roky
Olga Setnická, 18 let, těhotná, s malým dítětem v kočárku, ve kterém propašovala druhou pistoli, odsouzena na 3 roky

Ostatní:
JUDr. I. Klementis – vedoucí obchodního provozu společnosti Slovair, na inspekční cestě (měl prokázat, že na palubě nejsou žádné zbraně)

Ing. Ladislav Smrček – hlavní konstruktér letounu L-410 z podniku Let Kunovice
Josef Jahn, 24 let – malíř pokojů z Městského stavebního podniku Mariánské Lázně, spolupracovník StB, krycí jméno „Vojáček“
Josef Hrubý – student hotelové školy v Mariánských Lázních

Vyšetřovatelé, soudci:
Inspektor Detter – vyšetřování
Wilhelm Meier, 53 let – prokurátor, který vznesl obvinění
Anton Oberndorfer, 54 let - soudce
Plk. MUDr. Šňupárek – provedl druhou pitvu v ČSSR


Průběh únosu
Poledne – nástup do letadla:
Pracovnice cestovní kanceláře Rekrea volá na letiště pozemní letušce Bláhové, že prodávala letenky skupině podivných lidí hrající na bubínky – únosci patřili mezi příznivce unergroundu a měli dlouhé vlasy, což budilo podezření (v dubnu došlo také k únosu L-410). Letuška informovala vedení letiště a to uvědomilo Bezpečnost. Byly vyslány dva vozy, které únosce přijíždějící na letiště autobusem velmi znepokojily.
Sedm mužů bylo důkladně zkontrolováno, kdežto ženy kvůli nedbalosti personálu pronesly obě pistole na palubu letadla. Na mariánskolázeňském letišti také nebyl detektor kovů. JUDr. Klementis, který měl kontrolu cestujících přímo jako poslání své inspekční cesty,nedodržel předepsaný postup a po přistání v Německu předstíral, že je na dovolené. Podle Jiřího Vochomůrky dokonce jevil známky opilosti. Protokol o provedení bezpečnostní prověrky cestujících podepsali JUDr. Klementis, výpravkyně Slov-Air Bláhová a pověřený pracovník Bezpečnosti, jehož jméno protokol neudává, z podpisu je možné zjistit, že měl hodnost majora. Následný postih se týkal pouzě výpravkyně Bláhové, která přišla o místo.

Start – přistání letadla:
1. fáze únosu
Letadlo odstartovalo před 16:00 a v 16:04 dává Adamica svléknutím bundy signál k provedení únosu. Spolu s Vochomůrkou přistupili k pilotům (Adamica k Mičicovi, Vochomůrka k Chrobákovi), strhli jim sluchátka z hlavy a nutili je ke změně kurzu. Ostatní únosci zaútočili skleněnými lahvemi od Coca-coly na ing. Smrčku (mylně se domnívali, že má zbraň) a na J. Jahna. Beran zranil ing. Smrčku na hlavě, Jahn vstal ze sedadla, aleTrčka a Krebl ho zneškodnili tak, že se sesunul na zem a nehýbal se. Šokovaný Josef Hrubý nebyl schopen reakce.
2. fáze únosu
Do věci se vložil JUDr. Klementis a snažil se beze zbraně zneškodnit Adamicu. Během ne zcela jasného sledu událostí došlo k výstřelu, který Mičicu usmrtil. Podle Chrobákova svědectví způsobila krev tryskající z Mičicova krku na přístrojovou desku zkrat a vyřazení navigace i spojení se zemí, a tak přistál pomocí magnetického kompasu. Let trval 26 minut. Po přistání část únosců uprchla z ještě rolujícího stroje, ale přijiždějící policisté všechny únosce zajistili. Copilot a ostatní cestující byli vyslýcháni a za tři dny se vrátili do ČSSR. Mičicovo tělo bylo podrobeno pitvě.

Dvě pitvy – dvě verze
První pitva proběhla v Německu a konstatuje, že střela vnikla do těla na levé straně krku ze vzdálenosti 1,5 cm a vyšla ven na pravé straně v oblasti hrudníku. Tuto verzi podporuje skutečnost, že Adamica byl podle ostatních únosců levák a vystřelil svrchu, když stál za sedadlem pilota. Tuto verzi reflektuje obžaloba jako způsobení smrti v důsledku leteckého únosu s až trestní sazbou.
O několik dní později proběhla pitva v ČSSR, tělo mělo ovšem odebrané tkáně v oblastech vstřelu a výstřelu. Přesto se podle vlamů způsobených střelou podařilo prokázat, že projektil vnikl do těla asi 10 cm nad pravou prsní bradavkou a vylétl krční tepnou na levé straně. Tato verze odpovídá možnosti, že k výstřelu došlo nešťastnou náhodou při zmatcích v potyčce mezi Adamicou, Mičicou a Klementisem, který podle některých výpovědí svou neustálou snahou atakovat Adamicu, ačkoli ho zezadu v kravatě držel Dvořák, způsobil stres a jakýsi pohyb kapitána Mičici, po němž vyšel výstřel. Pro úplnost je třeba dodat, že pokyny pro posádky v případě únosu bylo zcela vyhovět požadavkům únosců.


Vyšetřování a rozsudky
Během vyšetřování po doručení obžaloby s návrhem trestu s horní hranicí doživotí spáchal Ladislav Adamica 14. ledna 1973 ve vazební věznici sebevraždu oběšením. Milan Trčka se ve vazbě pokusil o sebevraždu podřezáním a předávkováním léky.
Německo únosce nevydalo, soud začal 18. června 1973, tresty byly vyšší než dříve, protože cca půl roku před únosem byl v tehdejší NSR novelizován trestní zákon a v případě leteckých únosů byly tresty zpřísněny. Někteří z únosců byli propuštěni po odpykání poloviny trestu. Do ČSSR se nesměli vrátit, návrat jim umožňovala až prezidentská milost Václava Havla z r. 1990.

Charakteristika únosců

Všichni únosci patřili mezi tzv. „máničky,“ tedy příznivce undergroundu, někteří z nich měli problémy s drogami a také jevili známky duševní lability. Motivem únosu byla emigrace. Nebyli předtím trestáni, nechtěli emigrovat, aby se vyhnuli trestnímu stíhání, jako tomu bylo v případě dalších únosů.

Nesrovnalosti
Svědectví všech zúčastněných se od sebe liší. Navíc Dominik Chrobák několikrát měnil svou výpověď. Nově objevené skutečnosti ukazují, že ačkoli se jedná o teroristický čin, k zabití došlo nešťastnou náhodou a nikoli úmyslně, jak zněla tehdejší oficiální verze. Podle Vochomůrky všechno způsobil přiopilý Klementis, který v afektu fyzicky napadal Adamicu.
Pistole, které Alena Černá ukradla otci, měli únosci v ruce poprvé až na palubě letadla a není vyloučeno, že na manipulaci s nimi se podepsala nezkušenost, stres a zmatek, který v letadle nastal. Adamica tvrdil, že po celou dobu neměl prst na spoušti, ovšem znalec v oboru letové bezpečnosti tvrdí, že v tak vypjaté situaci si člověk ani nemusí uvědomovat, co přesně dělá, a jeho výpověď je tím zkreslena.

DALŠÍ ÚNOSY
8. 6. 1970, asi 10:30
Skupina čtyř mužů a čtyř žen s jedním dítětem unesla Iljušin Il-14 spol. ČSA na lince Karlovy Vary – Praha. Byli ozbrojeni pistolemi (udává se pět) a noži, letadlo přistálo v Norimberku, únosci požádali o politický azyl, letoun se s posádkou (3) a ostatními cestujícími (16) ještě týž den vrátil do ČSSR. Únosci byli ubytováni v uprchlickém táboře Zirndorf a byl jim přislíben politický azyl.
18. 4. 1972, asi 8:00
Dva recidivisté Karel Doležal a Antonín Lerch unesli také Let 410A Turbolet spol. Slov-Air na trase Praha – Mariánské Lázně, přičemž Doležal postřelil druhého pilota. Jejich scénář vycházel z konstrukce interiéru L-410 – Doležal kontroloval piloty, Lerch držel v šachu cestující s balíčkem výbušniny v ruce. Letadlo pak přistálo ve Norimberku, oba únosci dostali trest 7 let odnětí svobody, posléze jim byl udělen politický azyl.
Teprve po únosu z 8. 6. provedl podnik LET změny v L-410 a kabina pilotů byla oddělena přepážkou.
28. 10. 1976, asi 22:00
Celostátně hledaný recidivista Rudolf Bečvář, trestně stíhaný pro podezření z vraždy svého bratra, unesl Iljušin Il-18 se 104 cestujícími na lince Praha – Bratislava – Košice. Se samopalem a pistolí donutil posádku přistát v Mnichově se slovy, že je mu všechno jedno a udělá cokoli. Po přistání byl okamžitě zadržen, po odsouzení spáchal ve vězení sebevraždu. Letoun přistál druhý den v Praze – Ruzyni. V ČSSR se rozpoutala kampaň za vydání únosce k trestnímu stíhání.

THE PLASTIC PEOPLE OF THE UNIVERSE
Hudbní skupina The Plastic People Of The Universe pojmenovaná podle písně Franka Zappy vznikla v roce 1968 a hlásila se k žánru psychedelický rock. Převzatou tvorbu postupně nahrazovala tvorba původní a psychedelic rock se proměnil ve svébytný tvar, který charakterizuje tzv. druhou kulturu či underground; temné depresivní texty, ponurá hudba, vnitřní rozervanost akcelerovaná nejrůznějšími drogami a kritický pohled na život a společnost spojený se zájmem o západní kulturu a nonkonformním zevnějškem, jehož poznávacím znamením byly hlavně dlouhé vlasy, džíny a bundy vojenského střihu. Šlo spíše o kulturní opozici vůči většinové společnosti, ale komunistický režim považoval skupinu The Plastic People of the Universe za opozici politickou.
Skupina se často personálně měnila (prošlo jí několik desítek jmen), ale stabilními a významnými osobnostmi spojenými s PPU byli zakladatel skupiny, basista a zpěvák Milan „Mejla“ Hlavsa, saxofonista Vratislav Brabenec, manažer a umělecký vedoucí, básník a kunsthistorik Ivan „Magor“ Jirous a básník a filozof, jehož texty PPU zhudebňovali, Egon Bondy, jehož osobnost propojila literární underground 50. Let s undergroundem let sedmdesátých. Bondy byl spolupracovník StB a na své známé donášel informace, bylo to o něm známo a bralo se to jako určitý kolorit.
PPU byli původně profesionální soubor patřící pod Pražské kulturní středisko, ale kvůli problémům s normalizačními snahami o počeštění názvu, úpravu zevnějšku a změnu repertoáru neprošli v r. 1973 povinnými přehrávkami, ačkoli se jich zastával třeba Petr Janda ze skupiny Olympic, Jan Vyčítal z Greenhorns nebo hudební kritik Jiří Černý. Oficiální normalizační postoj vyjádřil zástupce nár. výboru hl. měta Prahy slavnou větou: „Okamžitě zavřít, ostříhat a dolů.“ Od té doby hrála skupina na utajovaných akcích a napětí mezi ní a mocí eskalovalo.
30. 3. 1975 by Veřejnou bezpečností rozehnán koncert v Rudolfově u Českých Budějovic ještě před začátkem koncertu. Osm fanoušků bylo účelově obžalováno z výtržnictví a díky Jirousovi, který obstaral advokáta, nebyly tresty tak vysoké.
1975 v exilu vychází Jirousova „Zpráva o třetím českém hudebním obrození“, programové prohlášení českého undergroundu. Hlásí se k zdůrazňování autenticity v životě a umění a také vymezování se vůči totalitním strukturám
21. 2. 1976 se konal Druhý festival druhé kultury v Bojanovicích, konečný impuls k policejní akci
17. 3. 1976 začalo zatýkání a ve vazbě byli všichni členové PPU, Jirous, Svatopluk Karásek, František Stárek, pavel Zajíček a další osobnosti undergroundu
3. 9. 1976 byly v Praze vyneseny rozsudky za vykonstruované obvinění z výtržnictví :
Jirous – 18 měsíců
Zajíček – 12 měsíců
Karásek a Brabenec – 8 měsíců
Souběžně se konaly i další proces, např. v Plzni proti Stárkovi, Skalickému a Havelkovi za organizování festivalu.
Proces proti undergroundu paradoxně sloučil do té doby roztříštěnou opzici vůči establishmentu, když na konci roku 1976 vznikla iniciativa Charta 77.
Naposledy upravil(a) Lipinski dne pát 16. úno 2018 19:15:11, celkem upraveno 2 x.
Mezi náma je rozdíl, tak se taky podle toho ke mně chovej!

Uživatelský avatar
Lipinski
major
Příspěvky: 572
Registrován: úte 01. bře 2016 22:54:46
Bydliště: Katherinensberg

Re: Mimikry

Příspěvek od Lipinski » pát 16. úno 2018 19:12:49

Tady je obrázek Let 410 Turbolet Slovair OK-ADN
(zdroj: http://www.tnmc.cz/walkaround/l410.php)

Obrázek
Mezi náma je rozdíl, tak se taky podle toho ke mně chovej!

Uživatelský avatar
Lipinski
major
Příspěvky: 572
Registrován: úte 01. bře 2016 22:54:46
Bydliště: Katherinensberg

Re: Mimikry

Příspěvek od Lipinski » pát 16. úno 2018 19:46:01

Interiér L-410

Obrázek
Mezi náma je rozdíl, tak se taky podle toho ke mně chovej!

Uživatelský avatar
Hombre
bývalý předseda - na odpočinku
Příspěvky: 2286
Registrován: stř 28. kvě 2008 18:24:05
Bydliště: rodný domek na Zbraslavi

Re: Mimikry

Příspěvek od Hombre » sob 17. úno 2018 14:38:15

Nejsem takový znalec skutečných předloh, ale tohle by každopádně chtělo vypíchnout a zveřejnit na webu v sekci Skutečnosti. Pokud to tedy někdo z nás posoudí, doplní atd., tak pak bychom se domluvili a mohu to přesunout na web do té sekce, kde toho zatím moc nemáme. Za mě dobrá práce tedy (y) .
....dnes bude ten, slavnej blaznivej den....dnes bude ten, slavnej blaznivej den......

Uživatelský avatar
Hanele
pokladník fanklubu
Příspěvky: 1084
Registrován: sob 19. úno 2011 17:01:33
Bydliště: Třeboň

Re: Mimikry

Příspěvek od Hanele » sob 17. úno 2018 18:42:06

Velké díky a poklona kolegovi Lipinskému za tak obsáhlou a dobře napsanou stať! (y) :best:
Přiznám se, že historii "Únosu" tak dopodrobna neznám, ale tomu, co znám, to beze zbytku odpovidá.
A zní to skoro jako heslo na Wikipedii... ;-)
"Be who you are and say what you feel because those who mind don't matter and those who matter don't mind."

Odpovědět