Diskuzní fórum Fanklubu majora Zemana

Kapitán JUDr. Michal Exner je podle mě jakejsi protipól Honzy Zemana. Kromě toho, že je vystudovanej právník a výstředník s buržoazníma choutkama, je zajímavý, jak nejednotný jsou zfilmovaný povídky "exnerovek" od Václava Erbena. Ve třech celovečerních filmech a dvou tv filmech se vystřídali:

Jiří Vala - Poklad byzantského kupce, 1966
Petr Kostka - Bláznova smrt, 1973, tv film
František Němec - Čas pracuje pro vraha. 1979, tady se Exner dokonce jmenuje Marha ("Dobré jitro, tady vnitro!").
Jiří Kodet - Smrt talentovaného ševce, 1982
Karel Heřmánek - Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí, 1985, tv film

Kolísá i úroveň jednotlivejch zpracování, ale to se dá rozebrat postupně.

Pro mě nejlepší představitel Exnera a asi i můj nejoblíbenější film (Smrt talentovaného ševce). Režisérsky jde asi o nejvýznamnější jméno mezi těma, kdo exnerovky zpracovávali - Jan Schmidt, tvůrce vynikajícího snímku Konec srpna v hotelu Ozon, příslušníka takovýho temnějšího křídla filmařský nový vlny. Tenhle film teda významnej režisérskej rukopis nenese, ale je to lehký, ničim to snad neurazí. Kvalita navíc je hudba Oty Petřiny, i když má podle mě lepší věci.

Hudba Ota Petřiny, jedný z významnejch postav naší dejme tomu populární hudby 70. a 80. let, je myslim dost povedená.
Ota Petřina by se asi vymykal postavám z dílu Mimikry - měl celej život (až do smrti) dlouhý vlasy a kvůli nim i zákaz. Nikdy - aspoň co vim - nějak nebyl hudebně ve spojení s undergroundem, když moh, tak hodně spolupracoval s V. Neckářem, P. Janů nebo taky C&K Vocalem a podobně.

Důležitá poznámka - Exner jezdí v předválečným kabrioletu (Mercedes) a zaplete se se ženskou.

Nezapomenutelnej hereckej výkon podal Karel Augusta jako kunshistorik a taky Miroslav Zounar jako esenbák dokáže celkem perlit:
"Ste provokatér, čeče... Chcete kafe?"

A zemanovskejch herců je tu přehršel, to je vždycky dobrý znamení.

Nevím, jestli to stojí za zkouknutí, ale kdo by chtěl vidět nejpodivnější herecký pojetí Exnera, má možnost v Dialozích pro klarinet, cimbál a bicí. Karel Heřmánek je skvělej herec, ale tady se mu buď vůbec nepovedlo "kapitána doktora Exnera" dobře ztvárnit, nebo plnil podivnou představu režiséra. Alespoň první půlku děje působí hlavní postava dojmem samolibýho idiota v křeči.

Režisérem je Jan Prokop, kterej nenatočil asi nic zásadního, spíš se snímkem Vekslák aneb Staré zlaté časy bohužel připojil k tvůrcům potácejícím se u dna naší kinematografie.

Já jsem se u sledování Dialogu bavil, ale asi něčím jiným, než chtěli tvůrci.

Zpětně opravuju, že vrcholy filmovejch exnerovek jsou dva - Smrt talentovaného ševce s J. Kodetem a Poklad byzantského kupce s J. Valou.

Na filmu z r. 1966 je celkem dost znát hravost a lehkost šedesátých let; i když příběh má chmurný místa, akcentuje se tu spíš jistá bezstarostnost a komediálnost.

Jiří Vala je tu naprosto civilní, přitom elegantní, stylovej, má předválečnej kabriolet (Bugatti) a zaplete se se ženskou, studentkou, kterou hraje Gabriela Vránová v jedný - aspoň pro mě - z mála rolí, kde není usouženou paní na pokraji nervovýho zhroucení (30PMZ, My všichni školou poviní).

Je důležitý říct, že film je skutečně hvězdně obsazenej, hraje tu J. Sovák (skvěle), J. Kemr (geniálně), L. Lipský (kouzelně), Z. Řehoř (roztomile), J. Libíček a V. Lohniský (parťáci Exnera, jak bratři) a další - co jméno, to pojem: Prachař, Štercl, Trégl, Šmeral, Haničinec, Kostelka...

Pro nás tady na fóru je důležitý, že roli nekompromisního Exnerova šéfa zahrál Miloš Willig. Objeví se sice jen jednou, ale stačí to.

Režisér Ivo Novák je možná míň známej jako osobnost, nemá svůj rukopis tak silnej jako významný tvůrci 60. let, je to přesně ten případ, kdy jsou mnohem známější jeho filmy: Nejlepší člověk, Zločin v dívčí škole, Maratón, Léto s kovbojem, Fešák Hubert, Operace mé dcery.

Víc než u jiných exnerovek je tu hodně povedená hudba, skutečně zaujme už od úvodních titulků. Autor: Zdeněk Liška.

Já u kapitána Exnera spíš preferuju jeho knižní verzi. Ty filmy jistě nejsou špatný, většinu jsem i viděl, ale kniha je kniha. Zrovna teď dočítám Denár v dívčí dlani a jak moc dobře se mi to čte, nedokážu ani vypsat. Pan Erben píše tyto příběhy tak příjemně, čtivě, poutavě a už nevím, jak bych to dál vyjádřil. Kapitán Exner je tu vždy vylíčen jako čistě a vzorně upraven, s nadmíru se lesknoucími botami, prostě švihák a to se mi na tom líbí, takhle moc kriminalistů znázorněno není. A samozřejmě občas se zasměju i vtipnému spojení, nejčastěji když Exner pronáší svou větu: "To ví sám pánbůh a svatý Václav" a dál třeba, že si zamnul ruce jako semitský obchodník . Zatím mám za sebou Efektivně mrtvou ženu, Pastvinu zmizelých a teď ten Denár. Chystám se i na další...

A v knihách je často zmíněno, že nosí výhradně košile s korunkou... (byla to edice luxusních pánských košil (už si nepamatuju značku) co měla jako znak kvality na kapsičce vyšitou malou zlatou korunku)

A ještě mě napadla taková drobnůstka... Exnerovka Bláznova smrt s Petrem Kostkou jako kpt Exnerem byl vůbec posledním filmem rady Vacátka, tedy pana Marvana...

Hombre píše:Já u kapitána Exnera spíš preferuju jeho knižní verzi.

To úplně chápu, člověk si to představí podle sebe a zobrazenej tvar někoho jinýho - režiséra - může bejt často zklamání. Pro mě je to třeba Bláznova smrt, předloha je mnohem lepší. Přiznám se, že tolik jsem toho nečet, ale téma Exner mi přijde důležitý, protože vedle našeho Honzy existuje několik dalších filmových a seriálových kriminalistů, který stojí za to srovnat charakterama i způsobama zpracování. Kalaš a Exner jsou, řek bych, nejvýraznější, pokud mluvíme o době po r. 1948. Jinak samozřejmě taky Vacátko.

Mimochodem na základce, mohlo to bejt tak 1987, jsem čet Vyznavače ohně, díl jsem neviděl, ale atmosféra na mě strašně silně dopadla, takhle rychle mě do děje vtáhlo máloco. Nemoh jsem se od toho odtrhnout, obrazotvornost prostě pracovala na sto procent.

TV Prima dneska uvedla seriál Kapitán Exner s Michalem Dlouhým v titulní roli. Nechám si hodnocení na pozdějc, po první části sem rozpačitej hlavně z toho, kde vzala castingová agentura některý (ne)herce a jak je vymyšlená hudební režie, nějak to obojí dost ruší. Vica Kerekes mě ruší vždycky, ale v tom jsem evidentně mimo.

Je potřeba zmínit roli Petra Nárožnýho, která hned na začátku jasně odkazovala na Pepana - šéfa, a když přišla řeč na malíře, hádejte, koho taky zmínil? (Vy se tady s pánem znáte?) To mě pobavilo zatim nejvíc.

Díky za příspěvek, říkala jsem si, že by bylo dobré na tento nový cyklus reagovat...
Sama jsem ještě první díl neviděla a taky mám jako většina určitá očekávání - vzhledem k lit. předloze i vzhledem k dosavadní exnerovské filmografii... Tak uvidíme.
S Vicou a jejím neustálým obsazováním mám ale taky problém.

Nárožný mě také připadal jak podvodníček Pepan.Brožík,to je Brožík!

Ač má tento seriál od pí Spáčilové 65%, což je bráno, jako film roku, tak mám stejný problém, jako kolega Lipinski. Vica Kerekes, protlačovaná všude, je už bohužel dost "ohraná na plátně". Sám jsem zvědavý, jestli po dnešním dokončení prvního dílu, budu pokračovat ve sledování a to je v záloze ještě 11 dílů ( s dnešním). Zatím je to takové rozpačité, nemastné, neslané.

Ještě malá poznámka - jak jsem miloval Arnošta Goldflama v Něžným barbarovi, tam bych se teď nejradši propad, když ho vidim "hrát". Myslim, že je skvělej herec, ale nějak zapad do jedný šablony. V Malostranskejch humoreskách to ještě šlo, ale tady v KE teda vůbec.

Já bych fenomén hojného obsazovaní pí Kerekes možná přisoudil zálibě režisérů v zrzkách... Kdysi bylo přegeislerováno... pak bylo přepauhofováno... No a momentálně je překerekesováno...

(já se té zálibě tedy nedivím... i já mám pro hořící hlavu slabost... )

Po dvou dílech u mě převládá celkem spokojenost. Sympatický Dlouhý postavu kapitána hraje moc dobře, i další obsazení je povedené. Vica Kerekeš je zatím rozumně upozaděná, takže s ní nemám problém. Ona tam ani nemůže být tak často, pokud to má odpovídat knižním předlohám. Hudba a ty předěly mezi dějem mi vyhovují a líbí se mi to. Celkově humor taky na jedničku a "Pepan" Nárožný taky pobavil . Ten první příběh zatím nemám přečtený, takže nemohu srovnávat, ale netuším, proč se to jmenuje Osamělý mrtvý muž. Ten architekt mi moc osamělý nepřipadal