Současná televizní tvorba

[spravodajca]

Ráno som si pozrel prvý diel Anatomie zrady. Vysoká kvalita...

[tajemník Šanda]

Podle mého názoru to snímek nebyl špatný. I když kritikové byli poměrně akční. Mladý Labuda se předvedl v dobrém světle. Někteří namítali, že vinou nadváhy působil poněkud nevojáckým dojmem, a srovnávali stejnou roli z Českého století: Den po Mnichovu (1938), kde exceloval Daniel Landa. Na Anatomii mi osobně poněkud vadilo, že Moravcova zrada nebyla dostatečně vysvětlena. Druhým bodem, který mě dráždil, bylo vykreslení postavy Jana Rysa-Rozsévače. Dle autorů filmů působil jako zarytý vlastenec. Jako milovník historie jsem ocenil, že Moravce ukázali i jako příslušníka mobilizovaného vojska na pozicích. Drobná chyba tvůrců byla i ta, že v Moravcově pracovně zapomněli dát jeden kus vybavení, který tam míval - kulomet. Mimochodem, mohl jsem si ve filmu taky zahrát, a sice v komparzu roli bezejmenného čs. vojáka, ale nechtělo se mi jet až do Prahy. A hele, je až z Moravy!

[spravodajca]

Ako som už uviedol, film je podľa mňa vysoká kvalita, som spokojný.

V prvej časti je podľa mňa veľmi dobre zachytený jeho úpadok, vedúci k posunu až k zrade. Po Mníchove to s ním začalo ísť dole vodou. Veľmi ťažko predýchaval kapituláciu a ako stúpenc Beneša to mal v období 2.čs. republiky veľmi ťažké, k tomu rozvod, vyplatiť exmanželku.
V druhej časti mi chýbala aspoň zmienka o dopadnutí paragánov, ktorí spáchali atentát na Heydricha.
Čo sa týka jeho smrti, mal som zato, že spáchal samovraždu, keď sedel sám v osobnom aute, a nie takto v eskorte SS, ako je to vo filme.
K ostatnému sa až tak neviem, vyjadriť. Odborník na protektorát nie som, ale vedomosti postupne dopĺňam.

ako milovník historie jsem ocenil, že Moravce ukázali i jako příslušníka mobilizovaného vojska na pozicích.

To bolo dobré. len chyba podľa mňa bola, že ho tam dali v dôstojníckej uniforme s lampasmi a peckami. Protivník by sa na neho ako vysokú šaržu okamžite zameral.

[Lipinski]

Omlouvám se, ale žádnou ANATOMII zrady tam nevidim. Ve skvělym filmu Konformista od Bertolucciho to je, ale s tim se to nedá srovnávat.
A na Trintignana se kouká líp než na votlemenýho hnusáka (teď myslim skutečnýho Moravce, ne M. Labudu ml.).

Pseudodokudramatická limonáda jako od Rosamunde Pilcherový. Ty dialogy, bože...
Šílená technická stránka, tupá hudba, nelidský postsynchrony, chudák Labuda - teda, to je tak prkenný, že sem to dlouho neviděl.
Jedinej dobrej tam podle mě je V. Polívka. Dokonce v tý uniformě připomíná R. Fiennese v Schindlerově seznamu.


Já myslim, že to začal Sedláček a timhle to pokračuje. Prostě forma k ničemu, zachránit to můžou jen dobrý herci a slušnej scénář, což se v Českym století aspoň párkrát celkem povedlo. Dubčeka sem vydržel chvíli, tohle se nedá vůbec. Stejně blbá vlastně je i Milada, to si skutečná Milada taky nezaslouží, takle z ní udělat tak uvědomělou světici, že předčí i naši Blanku snad.

Fakt pokud člověk viděl Konformistu, Nočního vrátnýho, Mefista, Hanussena, Plechovej bubínek, Sophiinu volbu, tak tam se vypráví filmovym jazykem a divák pochopí, proč ty postavy žijou takhle a takhle. A čumí, jak je to natočený, co se tam děje, co se tim myslí a řiká.
A jestli je i Anatomie zrady dramatickej kus, tak chci vidět umělecký prostředky, který fungujou.
Ostatně to chci vždycky.

Mnohem lepší byl dokument vo EM Až na dno zrady, na kterym se podílel historik Jiří Pernes.

PS: Vo Vlajce, druhý republice a tak je dobrá publikace M. Gregoroviče Kapitoly o českém fašismu, LN 1995. Měl sem z toho referát na vejšce. Vlajka, Gajda, Židenickej puč, všechno tam je.

[Lipinski]

A navíc tam nacisti neměli vyholený strany a zátylky, to filmařům nikdy nevodpouštim.

[spravodajca]

No, kto čakal ťažký psycháč, hlboké sondy do duše, ostal asi sklamaný.

[Lipinski]

Jak si jinak vyložit ten název?
A nečekal sem nic supertěžkýho, spíš lidskýho a uvěřitelnýho. Proměnu názorově rozkolísanýho a psychicky nestabilního a lehce deviantního vojáka čs. armády v alkoholickou trosku upínající se k v podstatě chimérám, kterejm věří, nebo chce věřit. To tam nebylo. Čepek by to uměl. I Donutil jako pan Humbl.
A asi napsat by to chtělo jinak, téma je to skvělý, jen mít talent a vodvahu, tam by se mohlo dobře uhodit na temnou strunu.

[Lipinski]

Jo a dodatek - ten konec vypadal jako z těch krátkejch filmů, co točej ty různý kluby historie vojenství. Dobrý rekvizity - snad kromě popelnice Mewa, to si nejsem jistej, jestli ji vyráběli už za války - ale jinak trochu chaos, nepřehlednost a nekoncepčnost v dramaturgii a režii.

Plus další dodatek, co mě napad, když sem tam sledoval KHF - vzpomněl sem si na tv film Ex offo, kterej je podle mě excelentní.
Takže dá se. I v televizi. Dá.

[spravodajca]

Už sme to tu síce riešili, že film pre kino, nie je primárne TV tvorba, nuž ale ak tu nie je na to téma, tak to dám tu:

Bol niekto na Havla? Aký máte názor?

Pripájam jednu recenziu zo Slovenska

https://www.postoj.sk/59143/ist-ci-neist-do-kina

[Lipinski]

Já zatim ne, i když recenze sem sledoval, moc se mi to nelíbí už vod traileru, ta k ničemu hudba a herec, co vypadá jak dítě předělaný v maskérně na starýho chlápka. Ale i názoru Kamila Fily asi budu věřit, že to neni nic moc a že se to nedá srovnat třeba s Walesou - toho sem viděl ve Varech a pak ještě párkrát, to je film s názorem a příběhem a hloubkou. U Havla se bojim, že to bude jako Pražské orgie - prázdnej film.

[malej Míra]

Film Havel - stejně jako u skutečného hlavního hrdiny to bude i s filmem - co člověk, to názor, kdo Václava Havla ať už jakýchkoliv pohnutek nemá rád, nejspiš na film ani nepůjde, takže se vyjadřuji sám za sebe. Osobně jsem film viděl a byl jsem nadšený, podle mě Havla polidšťuje, rozhodně neukazuje jeho kladné stránky, spíše naopak, žádný pomník geroje se tedy nekoná. Ukazuje člověka, který velmi často pochybuje, o sobě o druhých, o věcech kolem sebe, jaký VH nejspiš byl, tak je znám i z dokumentů (povšimněte si jaký to rozdíl oproti jeho dvěma následníkům, kteří jsou si vždy vším naprosto jistí... Ikdyž s odstupem času často tvrdí pravý opak toho, co tvrdili kdysi, ale to jsem odbočil... ).
Viktor Dvořák se VH opravdu mimořádně podobá, velkou práci odvedli maskéři a on se na roli skvěle připravil. Aňa jako Olga je velmi dobrá, vyzdvihl bych obsazení mého oblíbence Adriana Jastrabana do role Dubčeka, Barťák jako Patočka je sázka na jistotu, tím nelze nikdy udělat chybu. Na závěr jsem si nechal perlu celého filmu - Martin Hofmann jako Lanďák je pro mě jednoznačně kandidát přinejmenším na nominaci na Českého Lva za vedlejší roli.

[Lipinski]

Dám sem taky jeden kinofilm - Budiž světlo, ve slovenskym originálu Nech je svetlo.
Fakt drsný, vnímám to jako varování.

[Lipinski]

Zajímalo by mě, jaký na to máte názory. Já jsem se shodou okolností nedávno dozvěděl o Vítězslavu Vejražkovi, že dělal tohle (akorát teda s ženskejma) pro StB v 50. letech, ta scéna s bytem a kamerou za zrcadlem v druhým dílu tomu odpovídala.

Celkem se mi to líbilo, ani tu homosexuální linku jsem nebral jako nějak násilnou, i když milostný scény nemusim. Trochu mi to tim spojením kriminálky a politickýho a špionážního dramatu připomnělo Rédla, plus ty padesátý léta tomu dodávaly takovou atmosféru divnýho strachu jako od Hostovskýho.

[Hermine von Paulsen]

Zajímalo by mě, jaký na to máte názory. Já jsem se shodou okolností nedávno dozvěděl o Vítězslavu Vejražkovi, že dělal tohle (akorát teda s ženskejma) pro StB v 50. letech, ta scéna s bytem a kamerou za zrcadlem v druhým dílu tomu odpovídala.

Celkem se mi to líbilo, ani tu homosexuální linku jsem nebral jako nějak násilnou, i když milostný scény nemusim. Trochu mi to tim spojením kriminálky a politickýho a špionážního dramatu připomnělo Rédla, plus ty padesátý léta tomu dodávaly takovou atmosféru divnýho strachu jako od Hostovskýho.

Na YT som našla 2. diel, ale nehnevajte sa Lipinski, nevydržala som to pozerať dlhšie ako 10 minút. Príšerná gýčová hudba, dialógom a výrazom v nich použitých sa nedá uveriť, to ako je podávané to obdobie, to vôbec nie je pravdivé v mojich očiach. Moja mama si to pamätá, aj keď Stalin zomrel tú atmosféru, ale to vôbec tak nebolo ako je to podávané. Plakali niektoré súdružky, recitovali s pátosom v hlase, ale bola to jednak psychóza a zvyšok ľudí mali slzy v očiach a stres, ale nie zo smútku, ale zo strachu, že čo sa bude diať, či nebudú ďalšie čistky, či nebude ďalšia vojna,či sa hospodárstva nezrútia atď atď. Smrť Stalina totiž predstavovala nové nebezpečenstvo, ľudia sa báli, čo sa bude (ešte horšie) diať.
A pokiaľ ide o to vyjadrovanie tej hercovej sestry, ale i iných, ja som v živote nikdy nikoho tak nepočula nadávať za komunizmu, ani moja mama, to nepočula, ani známi alebo príbuzní našej rodiny vulgárne sa nevyjadrovali, nadávalo sa, ale sofistikovane, nie takto primitívne. Alebo sú toto zobrazení nejakí pôvodom proletári? To pripúšťam, nepochádzali ani nepohybovali sme v tých kruhoch.

Tých 10 minút ma stačilo dostatočne znechutiť, silené, nad znesiteľnú úroveň zdramatizované, ľudia pred 60-70 rokmi takýmto spôsobom vôbec nekomunikovali ani dialógy sa takto neviedli. Všetci boli veľmi opatrní vo vyjadrovaní a to nielen z obáv, ale pretrvávala vtedy všeobecne ešte aká taká kultúra vyjadrovania. Môj názor.

[Lipinski]

Je fakt, že teď se všecko zobrazuje naturalističtěji a vulgárněji, někdy je to moc. Ta ségra byla v hajzlu a deziluzi, nenáviděla komunisty, celkem sem to neřešil. Ani to divadlo, kde navíc začala vzlykat herečeka-kurva-estébačka, jak z děje vyplynulo, to taky celkem dávalo smysl. Já sem teda hlavně sledoval hlavní postavu a to, co dělá, a porovnával sem to s tim Vejražkou, kterej taky tahal z těch ženskejch informace, natáčeli ho s nima při všem možnym, dostával kvitance a tak.

Taky asi vo trochu víc voceňuju, jak ty filmy a seriály teď vypadaj, protože když se v 70., 80. i 90. letech nenechali herci stříhat vzadu a kolem uší, vypadali jak kdyby přišli z TKM, i když se to vodehrávalo za války nebo v 50. letech. A nebylo to jen u nás.

Hudba, to je většinou průšvih, ale to i bylo. Málokdy se povede něco fakt dobrýho.