Vrah se skrývá v poli

[Hermine von Paulsen]

Dnes ma pri sledovani tohto dielu zaujalo, ake zaujimave psychologicke aspekty sa tu vyskytli.

Podava sa nam obraz alkoholika Mutla a momentalne psychicky poznacenej Blanky (porod mrtveho dietata). Ich vztah je rozbity, ale pricinou krachu nie su okolnosti tvorcami podavane, (tieto) ktore krach (len) urychlili.

Ja to vnimam takto: Blanka si casom uvedomila, ze zije s clovekom, ktoreho si nevazi, s ktorym si dusevne nerozumie a alkoholizmus dokoncuje vsetko ostatne.

Az dnes som to celkom pochopila, z jej slov (vid nizsie). Donedavna sa mi na celom pribehu ich lasky vzdy len nieco nezdalo (nebol pre mna totiz uveritelny nahly emocionalny obrat tych dvoch navzajom ku sebe a pozitivne precitnutie znovunapravajuce ich vztah, ktore diel ponuka, dokonca snad vnucuje po tej prestrelke).

Blankina mienka, poznanie o svojom manzelovi je totiz nepriamo vyjadrena este predtym, tymito jej slovami, ktore hovori Honzovi (na temu farar a jej geneza kontaktu s nim, so zaverom):

"Teď je starej, sám... tak mu dojdu někdy trochu uklidit. Co je na tom?
Aspoň si při tom můžu promluvit s moudrým človĕkem... "

Tak ako Blanka slova intonuje, da sa velmi jasne vytusit, ze naraza na to, ze naopak, s manzelom Mutlom sa rozpravat neda, nielen pre jeho (aktualny) alkoholizmus, ale skor pre to, ze je primitiv.

No a teraz k tej spominanej "premene", teda znovunarichtovaniu vztahu, ktory vyzeral byt uz v nevratnom rozklade:

Divakovi je ponuknuty obraz, kde po "home invasion" dvomi maskovanymi strelcami, si Blanka s Mutlom v tejto nervy drasajucej situacii a exponovanych momentoch uvedomili, ze ich spaja predsa este laska, ze ich vztah sa znova stmelil, ze precitli, ze si uvedomili hodnotu vyznamu pokusit sa vztah este zachranit.

Omyl!!! Jednalo sa o omyl. Ten emocionalny poryv, ktori obaja pri prepadnuti zazili, nezakategorizovali si spravne. Nazdali sa, ze je to prejav vzajomnej lasky, ten strach jeden o druheho. V skutocnosti to bola velmi intenzivna emocia, ano, ale bol to nahly, silny šok a strach o zivot vseobecne a nasledna interakcia uz bola pochopitelna, zomknutie sa proti agresorom a spolupraca navzajom v zaujme zachrany zivota, to by takmer rovnako zazili ľubovolní dvaja prepadnutí ľudia, ci v lubostnom vztahu ci len priatelia, alebo pribuzni v akejkolvek vazbe, ci dobri znami, je to ludske.

Pozitivum vidim v tom, ze vplyvom tychto udalosti, mohla Blanka poctivo a zdanlivo realne smutit za (v jeho pripade na druhy pokus) zastrelenym manzelom. Blanka sama sa nechala svojou nespravne vyhodnotenou emociou pocas spominanej prestrelky u nich doma oklamat.

V skutocnosti Mutlova smrt (odhliadnuc od samozrejmej pritomnej piety a prirodzeneho smutku) znamenala pre Blanku z praktickeho hladiska oslobodenie sa od cloveka, s ktorym by ju cakala otrasna buducnost, Mutl by velmi rychlo sa dopracoval do pokrocileho stadia alkoholizmu, boli by nepekne sceny, vyhrazky, hadky, (mozno i nasilie), konciace rozvodom atd.

[Lipinski]

Ale přece si řikaj, že se maj rádi, i když si předtim mysleli opak. Ta přestřelka byl takovej katakyzátor, kdy si to právě všecko vysvětlili.

[Hermine von Paulsen]

Ale přece si řikaj, že se maj rádi, i když si předtim mysleli opak. Ta přestřelka byl takovej katakyzátor, kdy si to právě všecko vysvětlili.

To je jedno co si hovoria, ja tvrdim, ze nebezpecna situacia, v ktorej sa ocitli, vyvolala v nich adrenalinove reakcie, ktore si oni mylne vysvetlili - to je to o com pisete Vy, ze si myslia, ze je zas vsetko ok, hoci nie je.

V tom momente sa citili spojeni, pretoze spolocne zdielali nebezpecenstvo a mylne zinterpretovali svoje emocie. Da sa povedat, ze ich znovuspojil priserny zazitok. A zazity adrenalin si vysvetlili ako navrat lasky.

Pritom, ja som v prispevku vyssie to spochybnila najmä preto, lebo Blanka mala svoje postoje uz definitivne vykrystalizovane v dosledku poznania, co za osobnost Mutl je, plus cim sa medzitym stal (tvrdy alkoholik). A videl a vedel to i ten otec, preto Zemanovi podobne rozpraval pred domom, co sme mali moznost vidiet.

Hadam si niekto nemysli, ze keby Mutla nezastrelili, prestal by s alkoholizmom. A to, ze ona casom zistila, ze ked Mutl v dosledku alkoholizmu upada psychicky este viac a navyse i fyzicky, neostava z neho uz naozaj nic.

A ona, navyse casom objavila (mozno jej vycitat, ze preco az dodatocne a nie hned na zaciatku, ale to nie je smerodatne), ze potrebuje predsa i rozpravat sa s "moudrým človĕkem". A Mutl by po prezitej prestrelke tiez uz nijakym cinom "nezmudrel".

Mutl byt nezabity v tomto dieli, ostal by taky isty jednoduchy clovek a v pravidelnej opitosti hulvat ako bol vzdy, vid i diel HnL. A to Blanka, aj ked docasne oklamana emociami vzniknutymi pri prestrelke, by uz nechcela, cas by ukazal. Brala si mlada zacinajuceho alkoholika a podcenila to. Obletoval ju, superil o nu, imponovalo jej to. Ak aj videla, ci tusila na nom nedostatky, bola zamilovana a myslela si, ze sa zmeni, ale ludia sa nemenia.

[Lipinski]

Já myslim, že spolu nedokázali komunikovat a to přepadení je zase znova propojilo.

[Hermine von Paulsen]

Já myslim, že spolu nedokázali komunikovat a to přepadení je zase znova propojilo.

Opakujem, nerozporujem, ze obaja mali ten pocit na isty cas. Ale ak by Mutl zil dalej, velmi rychlo by ich vztah skrachoval. Jeho alkoholizmus bol silny. Intelektom boli nerovny par. A z nejakych zdravotnych dovodov Blanka by uz nemala deti. Preto - bez deti by to malo rychly koniec, v ich pripade, skutocne ich nic nespajalo uz a to boli este mladi a akcnejsi, nez unaveni, rezignovani na zmeny starsi ludia. A nemusel byt na pricine Mutlov genofond. Nepriamo to moze neskor vyplyvat i z dejov v dalsich dieloch - nebola este taka stara Blanka ked sa spichla so Zemanom, ale dieta spolocne tiez uz nemali.

[Lipinski]

Právě že Blanka po Plánici zahořkla, se Zemanem se potkali poměrně už pozdě, takže dítě asi nepřipadalo v úvahu. V dílu Prokleté dědictví na mě dělá dojem, že je lidma považovaná za druhou Gustu Fučíkovou, ale sama o tom nechce slyšet. Na začátku to vypadalo, že je studená, odlidštěná, beze smyslu pro humor, takže ji ty plánický události stejně ležely v hlavě a ven z toho jí pomoh až právě Zeman.

Kdyby Karla Mutla nezastřelili, tak by to podle mýho vypadalo jinak. Nebyl alkoholik, pil ze žalu a ze vzteku, to by ho přešlo a normálně by s Blankou žili - samozřejmě by asi chodil do hospody, ale ne aby utápěl nějaký běsy, dal by si pár piv jako každej tam a normálně přišel domů na večeři. Navíc by měl mraky práce. Tohle si taky podle mě právě myslela a představovala i Blanka, a proto se potom všem tak odcizila.

[Hermine von Paulsen]

Právě že Blanka po Plánici zahořkla... V dílu Prokleté dědictví na mě dělá dojem, že je lidma považovaná za druhou Gustu Fučíkovou, ale sama o tom nechce slyšet. Na začátku to vypadalo, že je studená, odlidštěná, beze smyslu pro humor, takže ji ty plánický události stejně ležely v hlavě a ven z toho jí pomoh až právě Zeman....

Ak ma byt Blanka podla charakteristiky na tychto strankach v roku 1948 "mlada svazacka", tak si dovolim odhadovat, ze ma v tom case 17-21 rokov. Nehnevajte sa, ale v roku 1960 ma Blanka 29-33 rokov tak prosim

...se Zemanem se potkali poměrně už pozdě, takže dítě asi nepřipadalo v úvahu...

to je absurdne, stara nebola. A neskusajme jej zvysovat vek, spomenme si na to, ako hovori, ze farar bol k nej mily a pozorny pocas "okupace", navstevoval, nosil hracky, cize v prislusnom roku 1939 bola Blanka dieta odhadujem 8-12 rokov, viac nie, to by uz bola teenagerka, farar by jej ziadne hracky uz nenosil.

...Kdyby Karla Mutla nezastřelili, tak by to podle mýho vypadalo jinak. Nebyl alkoholik, pil ze žalu a ze vzteku, to by ho přešlo a normálně by s Blankou žili - samozřejmě by asi chodil do hospody, ale ne aby utápěl nějaký běsy, dal by si pár piv jako každej tam a normálně přišel domů na večeři. Navíc by měl mraky práce. Tohle si taky podle mě právě myslela a představovala i Blanka, a proto se potom všem tak odcizila.

Pokazdym ked sme Mutla v dieloch videli mal vypite, alebo bol taky nejaky pokrceny, divny. Tak neni dovod si mysliet, ze v ostatny cas bol iny. Rad sa pozeral na dno poharika uz od mladosti, vid HnL. A ake mraky prace? Ved furt vysedaval na schodzach, v krcme, vsade sa chlastalo a este i doma palene trunky.

A ze si to myslela Blanka, ze to bola jedina laska jej zivota az za hrob? Pomylila si vlastne emocie , to sa stava. Bola svedkom utoku, potencionalnou obetou, zazila krvave sceny a vyjavy, a v skutocnosti utrpela traumu, z ktorej ju nikto neliecil, zazivala znova a znova flashbacky, preto musela odist z domu daleko, prec od tych miest a ludi a prostredia. Ona sa nazdavala, ze jej psychika je trvale poznacena tragicky pretrhnutou laskou, preto take nastavenie. Prepadla predstave, ze jej osud nadeluje len straty blizkych ludi (spomente si ze ako dieta zazila odvlecenie rodicov)...
Ano, zatrpkla, v podvedomi bala sa opatovnej straty a bolesti, preto sa stranila novych vztahov. Ale bola to viac psychicka porucha - trauma - a menej smutenie za mrtvym Mutlom, to iba ona si nahovarala.

Edit: ja som si vedoma, ze tvorcovia to chceli servirovat divakovi, tak ako to vysvetlujete Vy. Ale ja tomu neverim.

[Bláha]

Ale přece si řikaj, že se maj rádi, i když si předtim mysleli opak. Ta přestřelka byl takovej katakyzátor, kdy si to právě všecko vysvětlili.

To je jedno co si hovoria, ja tvrdim, ze nebezpecna situacia, v ktorej sa ocitli, vyvolala v nich adrenalinove reakcie, ktore si oni mylne vysvetlili - to je to o com pisete Vy, ze si myslia, ze je zas vsetko ok, hoci nie je.

V tom momente sa citili spojeni, pretoze spolocne zdielali nebezpecenstvo a mylne zinterpretovali svoje emocie. Da sa povedat, ze ich znovuspojil priserny zazitok. A zazity adrenalin si vysvetlili ako navrat lasky.

Pritom, ja som v prispevku vyssie to spochybnila najmä preto, lebo Blanka mala svoje postoje uz definitivne vykrystalizovane v dosledku poznania, co za osobnost Mutl je, plus cim sa medzitym stal (tvrdy alkoholik). A videl a vedel to i ten otec, preto Zemanovi podobne rozpraval pred domom, co sme mali moznost vidiet.

Hadam si niekto nemysli, ze keby Mutla nezastrelili, prestal by s alkoholizmom. A to, ze ona casom zistila, ze ked Mutl v dosledku alkoholizmu upada psychicky este viac a navyse i fyzicky, neostava z neho uz naozaj nic.

A ona, navyse casom objavila (mozno jej vycitat, ze preco az dodatocne a nie hned na zaciatku, ale to nie je smerodatne), ze potrebuje predsa i rozpravat sa s "moudrým človĕkem". A Mutl by po prezitej prestrelke tiez uz nijakym cinom "nezmudrel".

Mutl byt nezabity v tomto dieli, ostal by taky isty jednoduchy clovek a v pravidelnej opitosti hulvat ako bol vzdy, vid i diel HnL. A to Blanka, aj ked docasne oklamana emociami vzniknutymi pri prestrelke, by uz nechcela, cas by ukazal. Brala si mlada zacinajuceho alkoholika a podcenila to. Obletoval ju, superil o nu, imponovalo jej to. Ak aj videla, ci tusila na nom nedostatky, bola zamilovana a myslela si, ze sa zmeni, ale ludia sa nemenia.

My se máme s Karlem.....už dlouho.

[Hermine von Paulsen]

My se máme s Karlem.....už dlouho.

Presnejsie:

"Nezlob se Honzo...ja půjdu s Karlem, my dva se totiž máme...už dávno".

To bolo vtedy. Mlada zvazacka Blanka zalubena do mladeho akcneho komunistu, ich spolocne revolucionarske aktivity, milicionarske pochodzky boli plne vzrusenia, k tomu odusevnenie za idealy, a veci sa diali, hybali.

Paci sa mi v HnL na schodzi Blanka ma pletenu capicu velmi efektne sikmo nasadenu, dokonca najprv sa mi zdalo ze je to baretka.

[Jiljí]

Ten obrat v jejich vztahu po střelbě v obýváku mi vždy přišel za uši přitažený. Mutl Blanku asi pořád miloval, jenom skrz alkorozklad nebyl schopen dávat to najevo, ale souhlas s Hermine, že v případě Blanky se spíš jednalo o výron emocí, které si mylně vysvětlila. Jinak Mutl jednoznačně vykazuje všechny znaky pokročilého ochlemty a Blanka by s ním měla ještě pár let velké trápení.

[Lipinski]

"Teď je starej, sám... tak mu dojdu někdy trochu uklidit. Co je na tom?
Aspoň si při tom můžu promluvit s moudrým človĕkem... "

Tak ako Blanka slova intonuje, da sa velmi jasne vytusit, ze naraza na to, ze naopak, s manzelom Mutlom sa rozpravat neda, nielen pre jeho (aktualny) alkoholizmus, ale skor pre to, ze je primitiv.

To je podle mě omyl, Blanka a Karel spolu vůbec nemluvili, to se po podobnejch traumatech, jakejma si prošli, stává. Proto byla Blanka ráda, že může prohodit aspoň pár slov s farářem. Ale děj sám dokazuje, jakej to byl omyl.

Karel byl cholerik, obyčejnej kluk, ale v jádru dobrej a čestnej, takhle to podle mě tvůrci taky chtěli.

[Hermine von Paulsen]

...
Karel byl cholerik, obyčejnej kluk, ale v jádru dobrej a čestnej, takhle to podle mě tvůrci taky chtěli.

To je snad jasne kazdemu, ze takto to tvorci chceli mat.

[Lipinski]

...
Karel byl cholerik, obyčejnej kluk, ale v jádru dobrej a čestnej, takhle to podle mě tvůrci taky chtěli.

To je snad jasne kazdemu, ze takto to tvorci chceli mat.

Právě proto to píšu, ve fikčním světě byl Karel takovej, jak píšu, žádnej alkoholik nebo primitiv, je to postava, která si prošla krizí a zvládla ji.

Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat...

[Hermine von Paulsen]

...
Karel byl cholerik, obyčejnej kluk, ale v jádru dobrej a čestnej, takhle to podle mě tvůrci taky chtěli.

To je snad jasne kazdemu, ze takto to tvorci chceli mat.

Právě proto to píšu, ve fikčním světě byl Karel takovej, jak píšu, žádnej alkoholik nebo primitiv, je to postava, která si prošla krizí a zvládla ji..

Ale on bol aj vo fikcnom svete alkoholik a primitiv, len to tvorcovia nepriznali.

Akou on prechadzal krizou? Ze sa jedoval na spolubcanov ze nezdielali komunisticke nadsenie a kolektivizaciu? V krcme lial do seba jednu vodku za druhou, prekladal to pivom. S Blankou sa svetonazoro rozchadzal, bol z toho uplne vykolajeny ze on predseda stranickej organizacie a ona - zena komunistu sa stretava s fararom a viaze sa na dom, na starostlivost o majetok.

Ved to je smiesne co Mutl vyvadza. A co zvladol? Nic nezvladol, iba recnil a taral. Zhovadoval sa vecer co vecer scenami po prichode do chalupy.

Vobec nie je podstatne co kto hovori, ale co kto urobi. Moze slubovat kazdy den ze prestane pit a ze miluje. To su prazdne reci ak skutek utek. Verte, Blanka to mohla istu chvilu trpiet (ja tipujem tak max. rok, a ten rok uz davno ubehol) ale nebola ten typ zeny, ktora nieco take dlhsie akceptuje pri tej intenzite jeho vycinov ako sme mohli vidiet.

Co jedine Vam hraje do karat Lipinski je, ze nie je mozne dokazat, ze on by chlastat a vyvadzat neprestal, kedze ho odbachli.

[Adamovic]

...
Karel byl cholerik, obyčejnej kluk, ale v jádru dobrej a čestnej, takhle to podle mě tvůrci taky chtěli.

To je snad jasne kazdemu, ze takto to tvorci chceli mat.

Právě proto to píšu, ve fikčním světě byl Karel takovej, jak píšu, žádnej alkoholik nebo primitiv, je to postava, která si prošla krizí a zvládla ji.

Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme udělat...

Karel Mutl vo fikcnom svete mal byt ukazkou jednoducheho cloveka so zmyslom pre ''nasi spravedlnost''. Inymi slovami povedane zlocinca. A tym aj bol a kombinoval to s alkoholom (podla vsetkych znakov sa jednalo o tazkeho alkoholika minimalne v 3.stadiu). Nechcelo sa mu velmi systematicky pracovat (to na komunistov sedi), odmietal vsetky prace, kde hrozila nejaka zodpovednost (predseda JZD), nadaval na svokra, ze sa z neho stal ''vesnicky chrapoun'' (preco nesiel do Prahy a nezacal studovat. S jeho kadrovym profilom by z neho bol doktor ci akademik za par mesiacov).
Osobnostne to bol pomstychtivy primitiv. Ako nezmyselne onanoval na Emanovi Zahradnikovi, ktoremu zobrali vsetok majetok. Okrem toho ho oznacil za ''ochlasu a rvace'', pricom presne to sedelo prave na Mutla samotneho.
Ale musim uznat, ze Mutl bol dobrou ukazkou, ako vyzerali (a aj vyzeraju) komunisti.