Já si myslím,že Bláha určitě nějaké úkoly určitě měl.A s nimi taky přichází do Kateřinské Hory. Kdyby byl jenom "obyčejný"nadporučík,tak by nespolupracoval s Maxem a pár dní po "Únoru"by neměl zajištěné letadlo pro útěk na Západ.Co Bláhu ale určitě hodně a nemile zaskočilo,bylo to,že se všechno "semele"tak rychle už v únoru 1948.Proto i ten dost chaotický útěk z Kateřinské Hory a republiky.
[/quote]
Drábek píše: ↑ned 16. dub 2023 11:45:56
Ja si myslim, ze v case prichodu do Kateřinskej Hory bol Blaha jednym z cerstvo prepustenych nekomunistickych policajnych riaditelov (to prepustenie nariadil minister vnutra Nosek). Bolo to dost dolezite co sa tyka februarovych udalosti (strucne: v konecnom dosledku demisia vlady) a myslim si, ze scenar chcel poukazat na to, ze tieto osoby boli odvolane oddovodnene; boli skodiacimi temnymi silami a dokonca, minimalne jeden z nich, nas Blaha, ktory dovtedy infiltrovany v policii svoju zradcovsku misiu v imperialistickych sluzbach uz nemohol tym padom do buducna na svojom poste vykonavat (bol odhaleny-resp. bolo to otazkou kratkeho casu), pokusil sa o utek, co uz mal i priebezne dohodnute... Preto mu bol v pätach i Zitny.
Souhlasil bych s obojím, tj. Bláha jako jeden z odvolaných nekomunistických policejních velitelů, i Bláha již před Únorem jako agent "západních centrál". Ti odvolaní velitelé (jichž bylo více než obvykle uváděných 8) byli odvoláni rozkazem z 9.2. 1948, s účinností k 15.2. 1948, přičemž několik z nich bylo v rámci reorganizace zařazeno na podstatně nižší a méně důležitá místa (např. npor. František Kalhous, z funkce 1. pobočníka velitele štábu MV SNB Praha, k pěšímu dopravnímu oddělení MV SNB Praha), většina z nich nové funkční zařazení nedostala vůbec. Zpravidla od 28.2. 1948 byla většina z nich odeslána na dovolenou s čekalteným, a k 1.9. 1948 od SNB propuštěna. Někteří se po vydání rozkazu, 13.2. 1948, účastnili krajské konference organizace členů SNB, příslušníků Čs. strany národně socialistické, kde byla mj. přijata protestní rezoluce proti rozkazu, adresovná P. Zenklovi. Proti 10 z nich podal zemsklý velitel SNB 1.3. 1948 trestní oznámení, 4.3. 1948 byla podána obžaloba, pro trestný čin vzpoury. 27.3. 1948 byla podána i proti dalším účatníkům konference. 4.5. 1948 15 z nich shledáno vinnými a odsouzeno k trestům odnětí svobody v rozmezí 2 - 7 měsíců.
Bláha tedy mohl tvůrcům posloužit k ilustraci toho, že policejní velitelé skutečně nebyli odvoláni jen tak bezdůvodně, nýbrž šlo o nebezpečné západní agenty či jejich přisluhovače. Proto ho nanejvýš pravděpodobně Žitný sledoval už před oním rozkazem a pak i poté, i ve vlaku do Klatov (Kateřinské Hory? To asi ne, měl to být už okres..). A proto, na rozdíl od skutečných odvolaných velitelů, nemohl čekat, zda a jak se to politicky "vyřeší", resp. až bude odeslán na dovolenou s čekatelným, nebo se nejvýše zúčastnit krajské konference nár. soc. příslušníků SNB. Musel přinejmenším zachránit sám sebe, a případně se přitom ještě pokusit, alespoň v rámci omezených možností, splnit úkol, který v Československu zřejmě měl už od r. 1945 (tedy získat pokud možno co nejvýznamnější velitelskou funkci v ozbrojených či bezpečnostních složkách, a tam bránit a v rozhodujícím okamžiku zabránit pracujícímu lidu a jeho předvoji, komunistické straně, v převzetí moci, a naopak napomoci návratu reakce, nepochybně i reakce předválečné a válečné, včetně kolaborantů, atd. atp., k moci). Když mu bdělost soudruhů v SNB a příslušný rozkaz znemožnily být v době Února ve velitelské funkci v Praze, ještě se o toto chtěl pokusit alespoň na místní úrovni.
Konkrétní způsob, jakým tak mohl učinit, výtečně popsala paní v. Paulsen. Přičemž zfalšování dokumentů pro něj mohlo být o to snazší, že mezi odvolanými veliteli byl mj. škpt. Bláha (Antonín), působící na I. (organizačním a výcvikovém) oddělení MV SNB Praha, kde mj. řídil asistenční službu, do jeho kompetence patřil poplachový plán a střežení významných osobností.
A každej se bude muset rozhodnout, na čí straně bude střílet..