Smrt stopařek (1979)

[Spikings]

Zdrceny ze zabil? Hlupost. Maximalna doba zdrtenia z priciny ze zabil, trvala do momentu, ked sa rozhodol zavrazdit tu druhu...

Ta hloupost není z mé hlavy je to názor "doktor Říhové", během její psychologické "přednášky" Ke které mě ještě napadá - k získání řidičáku a rozšíření na C (náklaďák) možná stačil dobrý "somatický", tedy ne psychický stav, ale pro profesní osvědčení, nutné k profesionálnímu ježdění, bych řekl, že nějaké psychotesty (možná i posudek od psychiatra) asi pro řidiče byly.

Také je možné, že řídit náklaďák začal až po propuštění z nápravně-výchovného ústavu , pak by byl doktorovi při lékařské prohlídce pro řidičák jistě proti srsti ten "nečistý" trestní rejstřík. Ostatně řidič - spolupracovník říká garážmistrovi (Holič Seydl ) "Před půlrokem (= po propuštění z basy) se mu o takovýmhle fleku ani nesnilo". I když - to už je spíše teorie.

[Hermine von Paulsen]

Nemyslim si, ze slo o dvojnasobnu vrazdu. Podla mojho nazoru slo o jedno zabitie a jednu vrazdu.

Nemám za sebou deset semestrů obojího práva ale v tomto případě (zardoušení Dagmar Patrasové) bych se přikláněl spíše k vraždě. Za zabití bych označil spíše vraždu "z nedbalosti", nebo nějak neúmyslně.

Ake ale?
Ved to pisem:
Nagyova zabitie, Patrasova vrazda.

Vrazda z nedbalosti neexistuje.
Vrazda a ukladna vrazda (ukladna pretoze plus vopred uvazena pohnutka, naplanovana) su obe vzdy umyselne.
Charvat-Patrasova bola jasna (krycia) vrazda, nespochybnitelne; odstranit svedkynu svojho skutku.

Existuje zabitie (akykolvek umysel poskodit zdravie, avsak nie umysel zabit, zabitie nastava z nedbanlivosti).
To bol zjavne pripad Charvat-Nagyova.

Existuje usmrtenie z nedbanlivosti (oproti vyssie uvedenemu absentuje umysel poskodit zdravie, pritomna iba cista nedbanlivost). To by Charvat mohol tvrdit, ze sex s Nagyovou bol dobrovolny a ze slo o nehodu pri drsnejsich praktikach. Avsak neobhajil by sa. Ak by tomu tak bolo, nemal dovod vrazdit Patrasovu, ktora by mu to mala dosvedcit, tak by to vyhodnotil sud a Charvatovi by neuveril.

[Aaron Goldstein]

Existuje zabitie (akykolvek umysel poskodit zdravie, avsak nie umysel zabit, zabitie nastava z nedbanlivosti).
To bol zjavne pripad Charvat-Nagyova.

Nejsem právník....Ale budu se držet litery zákona...

Vezmu-li v potaz tehdy platný trestní zákoník (113/1973 Sb.), tak ten zabití neznal...
Existovalo ublížení na zdraví a následek smrti byl jeden z odstavců... Různé paragrafy (§ 221 - § 224)dělily, zda-li šlo o ublížení úmyslné, či neúmyslné (a pak různé nuance jako je porušení povinností vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, porušení předpisů o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienických předpisů)
Samostatný paragraf též měla rvačka s ublížením na zdraví a nebo smrtí (§ 225)...

Pak byla vražda (§ 219), což bylo úmyslné usmrcení (doslova Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až patnáct let nebo trestem smrti.) bez nějakého dělení nebo doplnění...

Dnes platný trestní zákoník zabití zná, ale je to něco jiného, než popisujete...
§ 141 Zabití
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let.
(2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dvou nebo více osobách,
b) na těhotné ženě, nebo
c) na dítěti mladším patnácti let.

Pak zná usmrcení z nedbalosti (což je způsobení smrti zanedbáním něčeho...)
§ 143 Usmrcení z nedbalosti
(1) Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 proto, že hrubě porušil zákony o ochraně životního prostředí nebo zákony o bezpečnosti práce nebo dopravy anebo hygienické zákony.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 3 smrt nejméně dvou osob.

A pak jsou paragrafy k ublížení na zdraví...
§ 145 Těžké ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí těžkou újmu na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let.
(3) Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

§ 146 Ublížení na zdraví
(1) Kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(4) Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.

§ 146a Ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky
(1) Kdo jinému úmyslně způsobí ublížení na zdraví v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok.
(5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 3 smrt.

Jak rozhodují o tom, jestli šlo o těžké ublížení na zdraví s následkem smrti a nebo "jenom o běžné" ublížení na zdraví s následkem smrti mi moc jasné není... Protože to ublížení bylo dost těžké, když způsobilo smrt...

Vražda je jen jeden paragraf... Šlo-li o úklad (a nebo jiné nuance) řeší pak jednotlivé odstavce...

[Hermine von Paulsen]

Pan Goldstein tym Vasim ctrlc ctrlv ste ma skoro usmrtili - unudili k smrti. Urcite by sa u vas na to nasiel paragraf.

Moja chyba bola ani nie to, ze som posudzovala skutok podla zakona, ktory sa stal v inom case a na inom uzemi (ide len o sadzby).
Snazila som sa, a to bol moj hlavny ciel, obecenstvu priblizit ako rozumiet skutok USMRTENIA-ZABITIA a ako rozumiet skutok VRAZDY , t.j. v prvom i druhom pripade, ked jeden clovek ukonci alebo dopusti smrt druheho cloveka, tam hra hlavnu rolu pritomny alebo nepritomny realny, cisty UMYSEL. A toto co uvadzam je univerzalne v europskej civilizacii platne, i ked staty mavaju v zakonoch rozne odchylky vnimania a ine formulacie, z toho i ciastocne ine posudzovania.

Pohnutkou k tomu co som povodne napisala co NAJSTRUCNEJSIE ako to len slo, bolo slovne spojenie pouzite jednym clenom - "vrazda z nedbalosti, nebo jaksi neumyselne" - a to JE nezmysel.

A teda, v gro plati a trvam na tom co som napisala v pripade
Charvat - Nagyova: umyselne ublizenie na zdravi s neumyselnym nasledkom smrti t.j. vysledok je zabitie (ktore bolo samozrejme neumyselne) a PRETO TO NEBOLA VRAZDA.
Charvat - Patrasova: vrazda.
Cize este raz: 1 zabitie + 1 vrazda. A nie dvojnasobna vrazda. To som obhajovala.

Totiz pan Goldstein ublizenie na zdravi s nasledkom smrti JE VZDY ZABITIE ALEBO USMRTENIE . Zabitie je totiz SYNONYMOM usmrtenia. Opakujem usmrtenie je to iste co zabitie. Aj vrazda je zabitie. Ale tym ze je to zabitie umyselne, tym sa stava vrazdou (s eutanziou sme este pravne nie tak daleko, vojna nie je predmetom tuto posudzovania, a nutna sebaobrana je tiez ina kategoria, umysel predsa nie je usmrtit, ale primarne aj za cenu usmrtenia ubranit svoj zivot, a pokial to clovek urobi adekvatnym sposobom, ma na to pravo a ako zistujem, v Cechach ma dokonca ospravedlni aj ulak, strach a zmätok. Je mozne, ze som na nieco zabudla, ale Vy to urcite dohladate.

A tiez som netvrdila, ze vrazda a ukladna vrazda su dva paragrafy. Za ukladnu vrazdu je len vyssia sadzba.

To, ze mate v CR taky paragraf ktory -nazvem to mozno ano vrazdu a mozno nie vrazdu - kazdopadne spätne klasifikuje len na zabitie alebo ak chcete usmrtenie, podla mojho nazoru musi neuveritelne komplikovat sudnu prax (hoci povodny zamer bol iste opacny, mal asi zjednodusit) ale hlavne moze byt (podla mojho nazoru) velmi zneuzivany. No pripustam, ze mozem sa mylit.
Musi byt velmi mätúce, ze sice je uvadzany UMYSEL avsak vzapati je relativizovany ospravedlnitelnymi dovodmi ako su citujem: "...v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného..." koniec cit.
Pan Goldstein takze poviem Vam to takto: myslim si, ze vas zakonodarca to zamyslal tak, ze to mate vlastne vsetko usmrtenia-zabitia, ktore vlastne ani umyselne neboli, iba ako umyselne vyzeraju.
A teraz prosim zadefinujme co vsetko spada pod "silne rozruseni", "strach", "ulek", "zmatek" atd. To posledne: "...v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného" tam pravdepodobne sa jedna o dlhodobo tyrane zeny a obete najskor domaceho nasilia, predosle terorizovanie atd. Vysledok ten isty. Odsedi si tak ci tak, s polahcujucimi okolnostami, priblizne podobne AKO PRI SLOVENSKOM NEUMYSELNOM ZABITI. Ale dobre, mate to tak inak (podla mna dost nebezpecne a nejednoznacne) naformulovane. Princip vsak ostava rovnaky.

V Rakusku existuje ale cosi omnoho horsie: napr. ak zabije pri dopravnej nehode ludi alkoholizovany alebo zdrogovany vodic, ma vlastne polahcujucu okolnost, ze nebol pri zmysloch. A na namietku, ze mohol si zavolat taxik, a on tak ucinil, ale taxik nezohnal, tak mu nic ine neostavalo len sam sadnut za volant, uzna sa mu i to, dostane menej, nez keby zabil za volantom triezvy, a to mi pripada dost nefer.

[Aaron Goldstein]

Snazila som sa, a to bol moj hlavny ciel, obecenstvu priblizit ako rozumiet skutok USMRTENIA-ZABITIA a ako rozumiet skutok VRAZDY ,

Problém je že používáte přesně definovaného pojmu nesprávně (tedy právně nesprávně).... Nedošlo tam k usmrcení, či zabití... Došlo tam k ublížení na zdraví s následkem smrti a k vraždě... Tedy de iure...

[Hermine von Paulsen]

Snazila som sa, a to bol moj hlavny ciel, obecenstvu priblizit ako rozumiet skutok USMRTENIA-ZABITIA a ako rozumiet skutok VRAZDY ,

Problém je že používáte přesně definovaného pojmu nesprávně (tedy právně nesprávně).... Nedošlo tam k usmrcení, či zabití... Došlo tam k ublížení na zdraví s následkem smrti a k vraždě... Tedy de iure...

Pan Goldstein, nedokazem Vam to lepsie vysvetlit, hladala som co by ste dokazali prijat ako argument, Vy mate rad informacie z Wikipedie, pozrite si tam, co vam pisu pod heslom "Zabiti": cit.: zločin spočívající v usmrcení jiného člověka, méně závažný než vražda...". a dalej:

"Zabití se obecně používá jako synonymum pro usmrcení jiného člověka nebo obecně živočicha.

V českém trestním zákoníku (č. 40/2009 Sb.) se tím rozumí trestný čin podle § 141 druhého dílu hlavy první, ve zvláštní části. Jde o úmyslné usmrcení člověka, ale na rozdíl od vraždy je to způsobeno především silným rozrušením ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli." Koniec cit.

A mate tam dalej celkom pekny vyklad toho pojmu aj uvedene specifika, atd.

EDIT: a to aky je tento paragraf zabitia v ceskom sudnictve "oblubeny" som sa na wiki teraz i docitala: cit.: "Odsouzení za trestný čin zabití se v České republice vyskytuje velice málo, za rok 2012 a 2013 šlo pouze o dva případy". Cize to mi potvrdzuje i moje predosle uvahy, ze je to velmi nestastne formulovany paragraf, sudcovia asi neradi taketo pripustaju. Univerzalne ma totiz platit, kde je umysel to je vrazda. A ta je neospravedlnitelna (teda mala by byt, podla toho ako sa v sucasnosti pravne staty deklaruju), ved i monopol na vykon prava a trestanie ma v rukach vylucne stat. Ani trest smrti nepozna. Chapem, ze tam bol zamer vyvinit co najviac obete dlhodobeho psychickeho a fyzickeho tyrania ktore to psychicky nezvadli a rozhodli sa tyrana zabit (i planovane, v pohnuti mysle), ale tym vlastne stat pripusta, ze takymto cinom tyrania a terorizovania zabranit nedokaze, nedokaze uchranit obete a tak im dava akesi privilegium vykonat spravodlivost, zbavit sa tyrana sam, a trest je potom pre ne miernejsi. Zabitie v zmätku si viem predstavit pri davovej panike,no a napriklad strach a ulak sa tazko preukazuje, rozrusenie tiez, atd.atd. podla mna to nie je dobre urobene.

Opakujem moje pochybenie spocivalo v tom, ze som vychadzala zo zakona platneho na inom uzemi a v inom case a hlavne tiez sustredila sa na vseobecny vyznam pojmu a NIE jeho pravnu definiciu v ceskom zakone (to si uz uvedomujem, pretoze som nemala vedomost co cesky zakon pod pojmom "zabiti" vylucne rozumie, na rozdiel od obecne pouzivaneho vyznamu. Ale v principe to nic nemeni, ak niekto znasilni a nasledne usmrti /ostatne okolnosti skutku a umysel je potom vec dokazovania a posudzovania, ci ide o vrazdu, zabitie alebo usmrtenie) dostane trest a zrejme velmi podobny ci uz na Slovensku alebo v Cechach tak ci tak, akurat podla inych paragrafov, totiz:

V slovencine ako vseobecny vyznam pojmu, tak i definicia z pravneho hladiska je identicka s tym co som uvadzala a tak ani mne neostava nez ctrlc ctrlv (skracujem, bez uvadzania sadzieb a dalsich okolnosti, aby som Vas nenudila, pre nase pripady tu relevantne som zvyraznila a ostatne maximalne skratila, len aby bolo zrejme o co ide):

TRESTNÝ ZÁKON č. 300/2005 Z.z. ...
PRVÁHLAVA - Trestné činy proti životu a zdraviu (§ 144 - 178)
Prvý diel - Trestné činy proti životu

§144 - Úkladná vražda
(1)Kto iného úmyselne usmrtí s vopred uváženou pohnútkou, potrestá sa...
§145 - Vražda
(1)Kto iného úmyselne usmrtí, potrestá sa...

§146 - Vražda novonarodeného dieťaťa matkou
Matka,ktorá v rozrušení spôsobenom pôrodom úmyselne usmrtí..

Zabitie (§ 147 - 148)
§147
(1)Kto v úmysle spôsobiť ťažkú ujmu na zdraví inému z nedbanlivosti spôsobí smrť,potrestá sa...
§148
(1)Kto v úmysle ublížiť na zdraví inému z nedbanlivosti spôsobí smrť, potrestá sa...

§149 - Usmrtenie
(1)Kto inému z nedbanlivosti spôsobí smrť, potrestá sa...

§150
(1)Kto bez súhlasu tehotnej ženy umelo preruší jej tehotenstvo, potrestá sa...

§151
(1)Kto so súhlasom tehotnej ženy umelo preruší jej tehotenstvo postupom alebo za podmienok, ktoré odporujú...

§152
(1)Kto tehotnú ženu navedie na to, aby
a)svoje tehotenstvo sama umelo prerušila...

§153
Tehotná žena, ktorá svoje tehotenstvo sama umelo preruší...

§154 - Účasť na samovražde
(1)Kto iného pohne k samovražde...

Tak dufam, ze je to objasnene, ak, v com bolo nedorozumenie.

[Spikings]

Děkuji za právní rozbor!

K tomu mě ještě napadá, že tak, jak je vykresleno znásilnění a zardoušení Jany Nagyové, tak v takové situaci Charvát určitě nedokázal ovládnout své jednání ani rozpoznat jeho nebezpečnost (pokud něco takového v tehdejším trestním právu bylo). Ale to zpětně dovodit nejde, když u toho nikdo nebyl (tedy vlastně to ex post viděla Dagmar Patrasová, ale ta byla vzápětí umlčena navždy).

Taky byl zajímavý tehdejší propastný rozdíl mezi dvěma nejtěžšími tresty - buď "patnáct knedliků v třetí cenový", nebo rovnou provaz.

[Spikings]

Včera jsem opět neodolal...

Napadlo mě, že Jan Barták zase taková třída - zabiják, nebyl, když sejmul maséra Láďu/Fratniška/Honzu (paní skriptka Jarmila Kovtanová se moc nepřevedla),zrovna když právě telefonoval s Janem Železným.

[Aaron Goldstein]

Včera jsem opět neodolal...

Pane kolego, předpokládám, že jste netrefil vlákno a patřilo to sem http://forum.majorzeman.eu/viewtopic.php?t=26

[Spikings]

Ano, moc se omlouvám, patří to do vlákna "Mravenci nesou smrt". Ani nevím, jak se mi podařilo se takto splést...

[Spikings]

Když už jsem se - omylem - ocitl v tomto vláknu, napadlo mě ještě:

Replika kapitána Kameníka "Chceme najít vraha vaší dcery" je více než necitlivá a hrubá, celkem srovnatelná s jednáním Honzy s Hedou Štefkovou v RvBV (...štístko - a teď leží na prosektuře...).

rozhovor otce Marty Vaňkové (Alois Liškutín) (Marta byla vaše jediné dítě...mají všechno...) je velmi podobný rozhovoru Honzy s matkou Olgy Halámkové v Mimikrách (...byla naše jediné dítě, táta se v ní viděl...).

Divné je, že se ve filmu dále vůbec nevyskytuje jednání s rodiči Evy Černé (Jana Nagyová).

[Alvi]

Když už jsem se - omylem - ocitl v tomto vláknu, napadlo mě ještě:

Replika kapitána Kameníka "Chceme najít vraha vaší dcery" je více než necitlivá a hrubá, celkem srovnatelná s jednáním Honzy s Hedou Štefkovou v RvBV (...štístko - a teď leží na prosektuře...).

rozhovor otce Marty Vaňkové (Alois Liškutín) (Marta byla vaše jediné dítě...mají všechno...) je velmi podobný rozhovoru Honzy s matkou Olgy Halámkové v Mimikrách (...byla naše jediné dítě, táta se v ní viděl...).

Divné je, že se ve filmu dále vůbec nevyskytuje jednání s rodiči Evy Černé (Jana Nagyová).

Podařený postřeh, naprosto souhlasím

[Spikings]

Myslím, že se vloudila chyba v dabingu Viléma Bessera - v momentě, kdy Charvát vyruší závodního strážce od Medvědů od Kolína, říká "Sakra dědku, vy jste tady uhemovanej...to se bojíte, aby vás nikdo neukrad? Dle mého mínění, správně by mělo být "utemovanej", ne "uhemovanej".