Díl 3. - Loupež sladkého -I-

[Hermine von Paulsen]

Vid dialog cas od 42:43

DR.KNAPP: "Pamatujete se na 14. únor v 45. roce?"
ZEMAN: "Slyšel jsem o tom. Nálet na Prahu."
DR.KNAPP: "V dopoledne, v 11 hodin, v mým Vinohradskym baráku, zahynula má žena. S vobĕma dĕtma..."

Podla vsetkych dostupnych zdrojov nalet na Prahu dna 14.2.1945 sa uskutocnil v case od 12:25 a trval len niekolko minut. Niektore zdroje uvadzaju do 12:27, ine do 12:34.

[Drábek]

Vid dialog cas od 42:43

DR.KNAPP: "Pamatujete se na 14. únor v 45. roce?"
ZEMAN: "Slyšel jsem o tom. Nálet na Prahu."
DR.KNAPP: "V dopoledne, v 11 hodin, v mým Vinohradskym baráku, zahynula má žena. S vobĕma dĕtma..."

Podla vsetkych dostupnych zdrojov nalet na Prahu dna 14.2.1945 sa uskutocnil v case od 12:25 a trval len niekolko minut. Niektore zdroje uvadzaju do 12:27, ine do 12:34.

Máte výborný postřeh.

[Fosgen]

Totiz nie som si isty, ale to bola asi navigacna chyba, alebo zabludeny stroj, alebo si mysleli, ze bombarduju zalozny ciel. V noci z 13 na 14 februara sa totiz bombardovali Drazdany - asi najviac rozoberane bombardovanie medzi odbornikmi, historikmi a pod.

[Lipinski]

Totiz nie som si isty, ale to bola asi navigacna chyba, alebo zabludeny stroj, alebo si mysleli, ze bombarduju zalozny ciel. V noci z 13 na 14 februara sa totiz bombardovali Drazdany - asi najviac rozoberane bombardovanie medzi odbornikmi, historikmi a pod.

Byla to zbloudilá letka, chyba v navigaci. Viděli barokní město, tak to vysypali, protože si mysleli, že jsou to Drážďany. Nevim, jak moc si byly ty města podobný, ale Jatka č. 5 se zase točily v Praze, protože starý Drážďany už neexistovaly, takže asi jo.

[Aaron Goldstein]

Jenže Drážďany už si prošly několika nálety a průměrně inteligentní jezevčík pozná město po několika náletech od města netknutého...

[Lipinski]

Když bych se na to podíval z jejich perspektivy, tak se asi nechtěli vracet s nákladem a řekli si, že je pořád lepší pustit to na nějaký jiný náckovský město. Zní to asi krutě, ale taková válka bohužel je.

[Aaron Goldstein]

Existuje mnoho okolností (a z toho plynoucích verzí), kvůli kterým k tomu náletu mohlo dojít... Některé by i byly více, či méně pochopitelné...
Verzi, že to byl omyl a mysleli, že bombardují Drážďany však z výše uvedeného důvodu nevěřím... Že to odhodili jen protože je nechtěli vozit zpátky domů je klidně možné... Praha bylo město ovládané Němci a její fabriky dosud stále vyráběla pro Němce zbraně... Ze spojeneckého pohledu to byl tedy legitimní cíl jako každý jiný...

Často se namítá, že bombardovali centrum a nikoliv průmyslovou část, jako třeba ČKD v Libni... Ale jen pár metrů vedle, prakticky jen přes řeku stála velká továrna Ringhoffer–Tatra...

[Lipinski]

Omylu v navigaci bych věřil. Ale dopoledne 14. asi už snad museli předpokládat, že město bude v jednom plameni, pokud teda věděli, že nálet už nějakou dobu probíhá.

Ještě se mrknu, jestli je o tom někde nějaká podrobnější studie.

[Fosgen]

Jenže Drážďany už si prošly několika nálety a průměrně inteligentní jezevčík pozná město po několika náletech od města netknutého...

Ano pan Odbornik, v noci je perfektny vyhlad, to predsa kazdy bombometcik vie.

[Lipinski]

Ano pan Odbornik, v noci je perfektny vyhlad, to predsa kazdy bombometcik vie.

Pozor, bylo to dopoledne. A kdyby to bylo v noci, tak by se s největší pravděpodobností nemohli splíst, protože by je přitahovala jasná záře hořícího města, která byla mimochodem vidět i z Čech.

[Aaron Goldstein]

Ano pan Odbornik, v noci je perfektny vyhlad, to predsa kazdy bombometcik vie.

Nevím pane kolego, jak ve vašich končinách, ale v Praze je cca 12:30 (tedy doba, kdy nálet proběhl) chvilka po poledni... To nejsou tak úplně noční podmínky... Nevím, jestli tohle ví každý bombometčík, ale jistě hodně lidí na světě ví, jaké jsou podmínky viditelnosti kolem poledne...

Nemluvě tedy o tom, že to nebyly čelní stroje bombardovacího svazu a jak správně poznamenal kolega Lipinski, tak by pod sebou museli mít požáry z právě probíhajícího náletu (které jak každý bombometčík ví by byly vidět i v noci)...

[Lipinski]

VHÚ:

Podle analýzy amerických vojenských historiků došlo k záměně Prahy za Drážďany následkem navigačního omylu, způsobeného sérií nepříznivých okolností. Nad západní Evropou tehdy panovalo nepříznivé počasí, vál silný severozápadní vítr a hustá oblačnost ztěžovala srovnávací navigaci. V důsledku toho již záhy po přeletu Zuiderského jezera v Nizozemsku došlo k prvnímu odchýlení 1. bombardovacího wingu od původního kurzu. Navíc po přeletu Porúří vysadil palubní radiolokátor hlavního navigátora, kapitána Harolda L. Browna, letícího ve stroji podplukovníka Lewise P. Ensigna, velitele 398. bombardovací skupiny, jenž toho dne vedl celý 1. bombardovací wing (křídlo). Zbloudilý wing, resp. jeho větší část pokračoval stále více na jihovýchod a v prostoru jihozápadně od Erfurtu byl od stanoveného kursu odchýlen již o plných 120 kilometrů.

Za této situace se hlavní navigátor svazu mohl orientovat jen podle hodinek a srovnávací navigace podle mapy, a to jen částečně, neboť část západní Evropy zakrývaly mraky. Za takto nepříznivého počasí musel hledat jakékoli orientační body na zemi, které by mu poskytly potvrzení jejich pozice. Proto se orientoval podle velkých měst, toků řek a rozložení železničních tratí, které by ho zavedly k cíli, jímž bylo drážďanské seřaďovací nádraží.

Přímý kurs k němu měl nasadit od tzv. iniciačního bodu (Initial Point), jímž bylo Zwickau, ležící zhruba 90 km jihozápadně od Drážďan. V důsledku oné předcházející odchylky od stanoveného kurzu se však ve skutečnosti nacházel zhruba v prostoru Plzně, tj. přibližně 80 km jihozápadně od Prahy. Tam se již viditelnost zlepšovala a železniční tratě podobně orientované jako v Sasku dovedly americký svaz ku Praze. Jakmile vystresované osádky pod sebou spatřily velké město, podobně protnuté říčním tokem, jako tomu bylo v Drážďanech, bylo neštěstí dokonáno. Proč ovšem pumy shodily na město, které bylo na rozdíl od Drážďan nálety dosud netknuté, zůstává otázkou, která na své uspokojivé vysvětlení ještě čeká…

http://www.vhu.cz/tragicky-americky-nal ... nora-1945/

[Aaron Goldstein]

Znám tenhle rozbor... A poslední věta vlastně vyjadřuje mé pochyby...

Ještě tam tedy chybí (jen pro úplnost), že záložním cílem byla Saská Kamenice (Chemnitz)...

[Lipinski]

Ještě poznámka

Někde jsem taky čet, že kvůli mnoha leteckým poplachům, ze kterých nic nebylo, přestali lidi v Praze na sirény reagovat. I proto asi bylo tolik obětí, a rodina doktora Knappa tudíž mohla bejt kldně doma ve vinohradským činžáku.

A další možný vysvětlení podává Jiří Suchý ve skvělý hře Dr. Johann Faust, Praha II., Karlovo nám. 40. Dr. Faust chce od Mefista, aby ho přenes o 500 let dopředu v čase, a ocitne se tak v protektorátní Praze na večírku německejch filmařů. Zamiluje se do skriptky (myslim) Markétky, jenže to je právě Ďábel a skrze nálet ho zabije po milostný scéně v jeho domě, na kterej dopadne bomba.

[Lipinski]

Znám tenhle rozbor... A poslední věta vlastně vyjadřuje mé pochyby...

Ještě tam tedy chybí (jen pro úplnost), že záložním cílem byla Saská Kamenice (Chemnitz)...

Přesně.