Strach

[Lipinski]

Moc pěkná práce, bylo by možné ještě vyhledat podrobnější mapku jejich cesty za svobodou?

Tu mám, ale tohle jsem nechtěl moc rozvádět, zaměřil bych se hlavně na to, čím se seriál inspiroval, to ostatní jsem zkusil co nejvíc zestručnit.
Ale mapku taky můžu dát. Mám i plakát, co visel všude v Německu, když je naháněli. Ale tam jsou vlastně ty fotky z vazby.

[Lipinski]

Ještě tam dopíšu, že Mašínové a Paumer nebyli souzeni v nepřítomnosti, protože by jim začala běžet promlčecí lhůta, což komunisti nechtěli. A USA se jasně vyjádřily, že jejich činy byly motivovaný politicky, tudíž je do Československa i přes opětovaný žádosti nevydají.

[Lipinski]

Poprosil bych ještě jednou kolegy, aby se podívali na stať, která je o několik příspěvků níž a je určená (eventuálně) pro sekci Skutečnosti na webu.

Připomínky vítám.

[škpt. Kristek]

Poprosil bych ještě jednou kolegy, aby se podívali na stať, která je o několik příspěvků níž a je určená (eventuálně) pro sekci Skutečnosti na webu.

Připomínky vítám.

Já bych snad přece jen jednu poznámku, k případu "stohy" - velitel hasičů (Lecián) byl současně příslušníkem PS VB, a k postřelení došlo ve chvíli, kdy Ctirad Mašín a Václav Švéda byli po umístění zapalovadla do posledního stohu - byli na cestě (na kolech) ke Švédovi domů (do obce Pivín), a na cestě (protože Mašínovi padal opakovaně řetěz z kola), je dojeli Lecián a mořický občan Blažek a chtěli je zastavit - Švéda ujel, Mašína chtěl Lecián zadržet, a ten po něm vystřelil. Tedy asi úplně ne v "potyčce s hasiči"..

[Lipinski]

Pravda, díky, já jsem to, co přímo nesouvisí se seriálem, chtěl co nejvíc zestručnit, mohlo by to teda znít:

"Během potyčky s místními postřelil Ctirad Mašín velitele hasičů."

Víc bych to nerozváděl, Lecián tam byl hlavně jako hasič, podrobnosti o těchhle dalších akcích jsou všude dostupný.

Ještě zkusím zapátrat, jak přesně vypadalo vyšetřování Chlumce a Čelákovic, ale obávám se, že nic nenajdu.

[Alvi]

Moc pěkná práce, bylo by možné ještě vyhledat podrobnější mapku jejich cesty za svobodou?

Tu mám, ale tohle jsem nechtěl moc rozvádět, zaměřil bych se hlavně na to, čím se seriál inspiroval, to ostatní jsem zkusil co nejvíc zestručnit.
Ale mapku taky můžu dát. Mám i plakát, co visel všude v Německu, když je naháněli. Ale tam jsou vlastně ty fotky z vazby.

děkuji pěkně, moc rád se prohlídnu zmíněné artefakty :-)

[Lipinski]

Honza:Co myslíš vydají nám vraha?Žitný:Jestli mají svědomí,vydají.

Štrougal zřídil v polovině 60. let záškodnickou organizaci Vlast, která měla kromě jinýho unášet i fyzicky likvidovat v zahraničí žijící nepřátelský osoby. Na seznamu byli zběhlí agenti StB apod. a samozřejmě Mašínové.

[Lipinski]

Našel jsem informace týkající se vyšetřování Chlumce a Čelákovic, konečně!

Tudíž text doplním o nový poznatky a zvěřejním co nejdřív.

[Hanele]

Poprosil bych ještě jednou kolegy, aby se podívali na stať, která je o několik příspěvků níž a je určená (eventuálně) pro sekci Skutečnosti na webu.

Připomínky vítám.

Pane kolego, mně to přijde velmi dobré!

Jazykově precizní, výstižné, čtivé (je tam jen jeden drobný překlep: "V Čelákovicíchi (v seriálu Čakovicích)")

Věcně rovněž nemám výhrad - popravdě ale znám většinu příběhu jen z Novákova beletristického zpracování Zatím dobrý...

[Lipinski]

Díky,

překlep opraven, ještě dopíšu podrobnosti o vyšetřování a dám k nahlédnutí.

[Lipinski]

Tady je přepracovaná a doplněná verze, akce týkající se seriálu jsem dal hned na začátek, protože tam patří i chronologicky.

Je to teda víc kriminalistický.

Dejte vědět, jak moc je to přehledný nebo nepřehledný, jestli tam něčeho není moc, překlepy a tak.

Díl 08 - 1951 Strach

Tento díl odkazuje na ozbrojenou antikomunistickou odbojovou skupinu bratří Mašínů, hlavně na dvě z akcí, které skupina provedla, a to přepadení stanic SNB v Chlumci nad Cidlinou a v Čelákovicích, aby si opatřila zbraně. V obou případech došlo k usmrcení službu konajícího příslušníka.

Na rozdíl od seriálu byla skupina mnohem rozvětvenější: 5 hlavních členů (bratři Ctirad a Josef Mašínové, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata) a množství spolupracovníků, v seriálu tři členové a jedna spolupracovnice. Přepadení služeben SNB, zabití příslušníků SNB a všechny další akce se nepodařilo včas vyšetřit.
Tři z hlavních členů, bratři Mašínové a M. Paumer, nebyli dopadeni, zlikvidováni ani vydáni z USA, kam emigrovali. O jejich vydání opakovaně žádalo velvyslanectví, na dopadení byl nasazen speciální útvar StB „Vlast“, který měl za úkol likvidovat zrádce režimu v zahraničí.

Charakteristika a nejvýznamnější akce skupiny:

Skupina vznikla v Poděbradech po komunistickém převratu 25. 2. 1948, následným nástupem nezákonnosti a vyhlášením tzv. „ostrého kursu proti reakci“, který postihl jejich okolí i je samotné.
Mašínové a spol. chtěli škodit komunistům v malém i velkém a pak odejít do Západního Berlína, aby se mohli vrátit do ČSR buď jako agenti, nebo se přidat k americké armádě a bojovat ve (třetí světové) válce Východu proti Západu, jejíž vypuknutí se v té době očekávalo.
Členové skupiny byli od začátku rozhodnuti použít i netvrdší prostředky a fyzicky likvidovat každého, kdo se jim postaví do cesty i za cenu ztráty vlastního života, což vzbuzuje neustálé kontroverze.

Skupina je oficiálně zařazena mezi účastníky třetího odboje.

Bratři Mašínové už jako děti prováděli záškodnické akce a pomáhali válečným zajatcům a uprchlým Židům na konci druhé světové války. Od té doby byli také ve styku s generálem Vaňkem, který po komunistickém puči v únoru 1948 prohlašoval, že brzy nastane převrat a poměry se obrátí. Nic se však nedělo, skupina tedy zůstala izolovaná, ovšem aktivní a řídila se vlastními pravidly, rozhodnutími a rozkazy. Dodržovala přísnou konspiraci a to také velkým dílem znemožnilo včasné vyšetření jejich akcí.

První větší akce provedli (vždy je někteří) členové skupiny v září v r. 1951, a to výše uvedené přepadení služeben a zastřelení dvou příslušníků SNB s cílem získat zbraně.

Modus operandi byl téměř totožný – opatřit si automobil a chloroformem uspat řidiče (event. posádku), přepadnout stanici SNB, zlikvidovat službu konajícího příslušníka a vzít pistole, samopaly a náboje. Chloroform kradl další člen skupiny Vladimír Hradec v n. p. KORAMO v Kolíně (Hradec se ale hlavně staral o zbraně a jako bývalý student chemie o výbušniny). Zbraní měla skupina od konce války několik, avšak různé typy a různé druhy střeliva, s kterými by si dlouho nevystačila, a proto potřebovala arzenál sjednotit a modernizovat; SNB tehdy dostávala nové typy samopalů (zřejmě vzor 24).
Členové skupiny nepoužívali rukavice a nezakrývali si tvář, protože se považovali za vojáky ve státem vyhlášené občanské válce. Dali tak vyšetřovatelům jasné stopy, které, jak se ukázalo, nebyly vyšetřovací složky s to rozkrýt.

První akce: Chlumec nad Cidlinou 13. 9. 1951

Ctirad Mašín, Josef Mašín a Milan Paumer chtěli ukořistit zbraně ze stanice SNB v Chlumci nad Cidlinou. Nejdříve si v pražských Vysočanech Paumer a Ctirad objednali taxislužbu a cestou řidiče Eduarda Šulce přivázali padákovou šňůrou ke stromu v lese u Kerska, kde na ně čekal Josef. Chtěli řidiče uspat chloroformem, ale protože je taxikář prosil, aby to nedělali, že má slabé srdce a určitě by zemřel, nechali ho pouze svázaného.
V Chlumci na stanici SNB Ctirad Mašín několikrát udeřil železnou tyčí mladšího strážmistra SNB Oldřicha Kašíka, který ale neztratil vědomí a sahal po služební zbrani. Ctirad ho dvěma výstřely usmrtil a trojice z místa činu kvůli střelbou způsobenému rozruchu uprchla.

Vyšetřování vedla krajská velitelství VB v Hradci Králové a v Praze společně se složkami StB, a to značně nekoordinovaně a chaoticky.
Na místě činu nenašli vyšetřovatelé téměř žádné stopy kromě množství otisků prstů. Místo činu nebylo v původním stavu, už před jejich příjezdem byli na místě činu svědci, co mrtvolu objevili, a také lékaři, kteří s tělem mrtvého Kašíka manipulovali.
Pitva potvrdila poranění hlavy a smrt způsobenou dvěma střelnými ranami. Rovněž připustila, že oděv pachatelů může být potřísněn Kašíkovou krví.
Auto taxislužby s poznávací značkou P-26102 bylo objeveno v Praze na Gorkého náměstí. Zde nalezli příslušníci Hlavní správy VB částečný otisk prstu na předním pravém blatníku. Že jde o otisk Josefa Mašína, potvrdila daktyloskopická expertiza až v březnu 1954.
Existovalo několik směrů pátrání, uvažovalo se o pomstě za určitý případ a v Praze i v Chlumci bylo vyslechnuto množství osob, které měly nějaký vztah právě k Chlumci nebo některému z chlumeckých příslušníků SNB.
Prověřovány byly čistírny oděvů kvůli krevním stopám, zadrženo bylo několik osob, ale všichni podezřelí prokázali hodnověrné alibi.
Taxikář Eduard Šulc byl řadu měsíců držen ve vazbě a vyslýchán StB, vyšetřovatelé se pokoušeli podle Šulcova popisu hledat mladíky mezi 18 až 30 lety, rozptyl byl ovšem tak široký, že pátrání ani v tomto případě nevedlo k žádnému cíli.

Druhá akce: Čelákovice 28.–29. 9. 1951

Ctirad Mašín, Milan Paumer a Zbyněk Janata provedli bleskovou následnou akci, aby si jednak opatřili zbraně, jednak vyvolali paniku mezi příslušníky SNB dvěma přepady těsně za sebou.
Kolem půlnoci zavolal Ctirad Mašín záchranku do Hloubětína (viz Hlubočepy v seriálu), kde Milan Paumer předstíral zranění – zlomenou nohu – a Zbyněk Janata ho „ošetřoval“.
Řidiče Turina (v seriálu Turek, zdravotník) a zdravotníka Kavína (v seriálu Richtera, řidiče) přinutili se zbraněmi v rukou vlézt si do prostoru pro pacienty, kde je hlídal Zbyněk Janata. V Čelákovicích (v seriálu Čakovicích) vyvedli posádku z vozu, přivázali ji ke stromům padákovými šňůrami a omámili chloroformem.
Ctirad zazvonil na stanici SNB a předstíral, že oznamuje dopravní nehodu, jeden řidič je opilý a chce z místa ujet. Službu konající strážmistr Honzátko řekl, že na místo přijede na kole. Když přijel na udané místo, byl odzbrojen, svázán a přinucen vlézt do sanitky. Před stanicí mu byly odebrány klíče, M. Paumer zůstal za volantem a C. Mašín se Z. Janatou zavedli příslušníka do služebny.
Na dotaz, kde jsou zbraně, Honzátko odpověděl, že ve skříni, od které má klíč pouze velitel. Mašín i Janata skříň odstrčili, převrátili dveřmi na zem a prošlápli dřevěná prkna, která byla vzadu. Objevili pistole, samopaly, zásobníky a munici.
Zatímco Z. Janata vynášel zbraně do sanitky, Ctirad Honzátka uspal chloroformem a poté mu nožem podřízl krk. Podle Ctiradových vzpomínek si je Honzátko velmi pozorně prohlížel, takže musel zemřít i proto, aby pozdějí nepodal popis členů skupiny.
Hned nato skupina rychle odjela, odstavila sanitku u Hlubočep ve Žvahově u řeky a zbraně ukryla.

V tomto případě dokázali vyšetřovatelé (Krajská správa VB Praha a některé složky StB) zajistit daktyloskopické stopy na místě činu i v nalezeném sanitním voze s poznávací značkou P-11917, lahvičku od chloroformu, vést řádnou dokumentaci a spojit si Čelákovice s Chlumcem – i přes to se oba případy řešily izolovaně a jednotlivé vyšetřovací složky nedokázaly efektivně spolupracovat.
Otisky prstů patřily Ctiradu Mašínovi, což se podařilo zjistit také až v březnu r. 1954. K obstarání chloroformu, jehož použití se shodovalo s případem z Chlumce, se přiznal Vladimír Hradec, a to také až v pozdějším šetření StB.
Soudní pitva v Ústavu soudního lékařství UK v Praze, kterou provedli prof. MUDr. Hájek a MUDr. Tesař, uvedla jako příčinu smrti strážmistra Honzátka vdechnutí (aspirace) krve po řezné ráně na krku.
Dále se však vyšetřování nepohnulo, a to ani po zatčení bratrů Mašínových a domovní prohlídce v říjnu 1951 (viz Následné akce).

Po útěků pěti členů skupiny na západ (říjen 1953) proběhla vlna zatýkání, výslechů, domovních prohlídek a nových šetření. Kromě jiných zabavených zbraní byla v listopadu a prosinci 1953 podrobena kriminalistické expertize opakovací pistole zn. Walter typ P38 ráže 9 mm, která se nejvíce přibližovala zbrani použité v Chlumci a také při střelbě během zapalování stohů (viz Následné akce). Kvůli korozi byl ale vývrt hlavně poškozen a mechanoskopická analýza tudíž nedospěla k jednoznačnému závěru, ale pouze předpokladu, že jde o totožnou zbraň.

Následné akce:

Říjen 1951:
První pokus emigrovat společně s agentem CIC, který se ovšem dekonspiroval. Zatčení byli oba bratři Mašínové a Ctibor Novák (jejich strýc), vyslýcháni, mučeni, odsouzen jen Ctirad na dva a půl roku.
Ctirad byl na nucených pracích v jáchymovských uranových dolech, kde prováděl zdařilé sabotáže, které dokázaly ochromit těžbu na celém dole. Připravoval i vyhození těžní věže do povětří, ale protože mu trest zkrátila amnestie z května 1953, k této akci nedošlo.
Vyšetřovatelé nebyli schopni dát si do souvislosti tento případ s případy z Chlumce a Čelákovic, ačkoli měli otisky prstů z místa činu i po zatčení Mašínů a při domovní prohlídce nalezené padákové šňůry, které skupina používala během přepadení.

Srpen 1952:
J. Mašín, V. Švéda a M. Paumer přepadli u Čáslavi automobil s výplatami pro podnik Kovolis, uloupili téměř 900 000 korun, Josef při potyčce zastřelil podnikového pokladníka. Ani tento případ nebyl bezpečnostními složkami vyřešen. Použitá zbraň patřila pokladníkovi a soudní lékaři i vyšetřovatelé dospěli k mylnému závěru, že střelec musel být nižší než pokladník, tj. 177 cm.

Srpen 1953:
C. Mašín, V. Švéda, Z. Janata a V. Hradec ukradli 100 kg výbušniny zn. Donarit z dolu Kaňk u Kutné Hory. Chtěli ji použít k vyhození do povětří vlaku převážejícího uran do SSSR. Uvažovali také o vyhození do povětří budovy ÚV KSČ a centrály StB v Bartolomějské ulici (tedy i seriálového pracoviště Kaliny a Žitného).


Září 1953:
C. Mašín a V. Švéda zapálili v okolí Pivína na Hané sedmnáct stohů slámy, aby oslabili kolektivizaci. Během potyčky s místními postřelil Ctirad Mašín velitele hasičů. Také zde nebyl případ úspěšně vyřešen.

Říjen 1953:
Cesta Mašínů, Paumera, Janaty a Švédy do Západního Berlína přes NDR. I přes pronásledování cca 25 000 (někdy 30 000) příslušníky východoněmecké policie a Sovětské armády se Mašínům a Paumerovi podařilo dostat k Američanům v Západním Berlíně.
Janata a Švéda byli cestou zadrženi, předáni do ČSR a brutálně vyslýcháni ještě v Německu Stasi a v ČSR StB. Teprve při těchto výsleších se StB dozvěděla o Čelákovicích, Chlumci atd.

Většina ze zmíněné vlny zatčení proběhla v r. 1953, během vyšetřování byli vězni fyzicky i psychicky týráni, inscenovaný proces s názvem „Ctibor Novák a spol.“ se konal v lednu 1955.

Členové a pomocníci skupiny a jejich tresty:

Ctirad Mašín (1930–2011) – 1953 úspěšně přešel k americké armádě, kde po pěti letech služby získal americké občanství, nebyl souzen, protože USA odmítly jeho vydání, a protože by mu také v ČSR začala plynout promlčecí lhůta, na čemž komunistická justice neměla zájem
Josef Mašín (1932) – 1953 úspěšně přešel k americké armádě, kde po pěti letech služby získal americké občanství, nebyl souzen, protože USA odmítly jeho vydání, a protože by mu také v ČSR začala plynout promlčecí lhůta, na čemž komunistická justice neměla zájem
Milan Paumer (1931–2010) – 1953 úspěšně přešel k americké armádě, kde po pěti letech služby získal americké občanství, nebyl souzen, protože USA odmítly jeho vydání, a protože by mu také v ČSR začala plynout promlčecí lhůta, na čemž komunistická justice neměla zájem
Václav Švéda – trest smrti
Zbyněk Janata – trest smrti
Ctibor Novák – trest smrti
Vladimír Hradec – 22 let vězení
Egon Plech – 17 let vězení
Zbyněk Roušar – doživotí
František Mňuk – 15 let vězení
Jaroslav Cukr – 16 let vězení
Vratislav Švéda – 20 let vězení
Zdeněk Švéda – 20 let vězení
Ladislav Horáček – 17 let vězení
František Švéda – 15 let vězení
Ludmila Švédová – 18 let vězení
Josef Hradec – 18 let vězení
Milada Hradcová – 18 let vězení
Jiří Hradec – 16 let vězení
Božena Cukrová – 4 roky vězení

Zdena Mašínová starší (matka Ctirada a Josefa) byla zatčena v r. 1953, v r. 1955 v samostatném procesu odsouzena na 25 let a zemřela těžce nemocná v r. 1956 ve vězeňské nemocnici.

Zdena Mašínová mladší (sestra Ctirada a Josefa) byla také zatčena v r. 1953, držena na samotce, vyslýchána, nakonec propuštěna na svobodu v r. 1954. I nadále byla sledována StB kvůli stykům s bratry, protože establishment těžce nesl, že Mašínové a Paumer z republiky uprchli.

[Hermine von Paulsen]

Tu by bolo vhodne doplnit kto to vypovedal (Janata?) nakolko sa nejedna o nespochybitelny fakt ale ide o tvrdenie: "Honzátko si je pozorně prohlížel".

[škpt. Kristek]

Tu by bolo vhodne doplnit kto to vypovedal (Janata?) nakolko sa nejedna o nespochybitelny fakt ale ide o tvrdenie: "Honzátko si je pozorně prohlížel".

Takto to popisoval především sám Ctirad Mašín.

[Hermine von Paulsen]

Takto to popisoval především sám Ctirad Mašín.

Ano, ale vyzera to ako ucelove tvrdenie.

[Lipinski]

Ano, takhle na to vzpomínal Ctirad, můžu to tam i dopsat, že podle vzpomínek Ctirada Mašína si je Honzátko velmi pozorně prohlížel, takže i proto ho zlikvidoval, aby nemohl podat případný svědectví.

Už jsem to přeformuloval, koukněte na to.