Hospody, restaurace, bary a další podniky a lokály v seriálu

[Hermine von Paulsen]

...A mně jsou z dobovýho hlediska trochu podezřelý i ty plakáty, to sem zapomněl vlastně napsat.

Mate na mysli napr. plagat Skoda zavod?

[Lipinski]

Mate na mysli napr. plagat Skoda zavod?

Ten taky, přece jen se mi to zdá brzo, aby pár dnů po osvobození i po dubnovým náletu promovali lokomotivy, když tam posledních šest let vyráběli zbraně. Ale zkusim zo dohledat.

A i ten plakát KSČ se mi tam zdá jakoby o rok dřív. V r. 1946 klidně, ale tady je to taky nějak hr.

[Hermine von Paulsen]

...No, na venkově bylo jídlo vždycky a Věra přece i řiká Zemanovi, že by nevěřil, co je mezi lidma peněz. Taky mě to vlastně překvapilo...

Tak pozor, to co hovori Vera, je taka predpriprava divaka na to, ze vymena penazi bude o par rokov spravny pocin. Plus k tomu mam potrebu dodat, ze ton akym Vera rozprava, moze uspokojit Zemana, ze vlastne ten vztah s nou by nebol idealny, ved vidite ake materialisticke hodnoty vyznava, naskocila na modus hrabania penazi spolu s manzelom. Urcite ked este chodila s Honzom pred jeho zatknutim a uväznenim mala cistejsi charakterovy profil. O maleho synka sa jej staraju rodicia a toto duo vratane inych povojnovych zivnostnikov a drobnych podnikatelov hladi len zhrnat peniaze, smelit, kseftovat a nejake idealy co sa tyka blaha a rozvoja spolocnosti v zmysle komunistickych ideyi su im cudzie, detto vid sukromneho fotografa. Ten povodny majitel atelieru, pan Wetzlar, bol istotne Nemec a odsunuty. Pospisil to prevzal po nom. Tu je tiez snaha psychicky predpripravit divaka na to, aby neskor pozitivne prijal zostatnenie takychto aj najdrobnejsich prevadzok, ako nevyhnutnu potrebu, inak sa neda zabezpecit poriadok, spravodlivost, rovnost a zdarny vyvoj hospodarstva.
Vsimnite si Pragrovu perfidnost, ksefty mu florieruju a on Zemana tvarou v tvar sa snazi presvedcit, ze je v svojom podnikani stratovy, pouziva tie najprimitivnejsie tzv.ciganske triky, to uz vidite len v bazaroch niekde v Bagdade, kde predavac vam vykrikuje a trha sa za vlasy, ze jeho zena a deti budu hladovat, ked vam nieco predava.
Nakoniec pomoc UNRRA nemam pocit, ze by jej cinnost bola divakovi servirovana ako pomoc v nudzi, ale skor existencia tejto pomoci ako prilezitost pre pochybne elementy sa napakovat, prizivit, vysmelit, prakticky bez toho aby mal obycajny clovek v skutocnej nudzi z toho uzitok. Nemyslite? Courvoisier, Ballantines ulozene v skrinke v zadnom kumbale len pre Pragrove znamosti, su toho pre divaka dostatocnym prikladom i ten pikolik bracek v brmbolcovej capici od karat lanari Honzu robit tam vodica, pride si na pekne prachy...je to vsetko podavane divakovi ako nieco neciste, nečestne...

[Bláha]

Řekl bych s tou bídou,jak kde.Od jedné paní od nás z vesnice jsem slyšel vyprávění že vůbec nepoznali za celých šest let úskalí války.Až poslední dny před osvobozením,kdy postupovala fronta.A třeba zmiňované šaty slečny v hospodě byly po Němcích,kteří museli opustit republiku,a hodně věcí tu nechali.A kolaboranti si nežili špatně ani po válce.Třeba i ty zbraně ze kterých se na vodě střílelo,ne ze zvyku Čechů ,ale demonstrativně a z radosti.Dokonce i uniformy prvních strážců hranic(SNB)měli německé.Brali kdeco.

[Lipinski]

Jestli jsem dobře koukal, tak Prágr má v tý skříňce Black&White, Martell, Ballantines a Courvoisier. Flašku Martellu má na stole i Pecha u karet.

Mezi lahvema v normální nabídce trochu nepatřičně ční Becherovka, která zřejmě tehdy tak nevypadala, spíš nějak takhle.

[Adamovic]

V suvislosti s prvou serialovou hospodou u Pragra ma zaujala jedna vec. Bolo par mesiacov, co tyzdnov po vojne. Lenze na atmosfere v hospode a na oslave na jazere to teda vobec nevyzeralo...

Najvacsi problem vidim v tom, ze akteri (az na par vynimiek) su az prilis dobre ziveni.

Podla mna to dokazuje znamu vec, ktora sa vsak stala tak trochu sucastou propagandy a sice to, ze v Protektorate sa zilo celkom dobre. Okrem prechodu frontu (co nebolo nic v porovnani s inymi krajinami) Cesi neboli do vojny vobec zapojeni (ako prakticky jedini nemuseli bojovat v ziadnej armade). Jedla nebol nadbytok, ale nebol tam ziadny hlad. Bombardovanie Ciech bolo uplne minimalne (v porovnani s inymi krajinami).
Po vojne sa jedna tretina obyvatelov (ta lepsie situovana) dostala do pozicie otrokov bez obcianskych prav a bez majetku, krajina bola zapojena (napriek tomu vsetkemu) do programu UNRRA, ktory (ako mame moznost vidiet v seriali) sluzil (ako vlastne vzdy pri tomto type programov) len na obohacovanie jednotlivcov (takmer vzdy su to ti isti ludia).
No a rezim v ziadnom pripade nechcel dovolit, aby si niekto spomenul, ze vlastne za vojny bolo lepsie, ako v prvych rokoch komunistickeho hospodarenia. To by znicilo cely koncept Nemcov, ako bezohladnych zlych vrahov a okupantov a Sovietskeho zvazu, ako osloboditelov. Lebo pokial sa vam vo vazeni zije lepsie a slobodnejsie, ako ''na slobode'', tak sa tomu len tazko da uverit.

[Adamovic]

Řekl bych s tou bídou,jak kde.Od jedné paní od nás z vesnice jsem slyšel vyprávění že vůbec nepoznali za celých šest let úskalí války.

Podobne rozpravanie poznam z maleho mesta na Juznej Morave. Za vojny mali vsetko nevyhnutne, ziadny luxus, ale zilo sa uplne normalne, chodili do prace, do hospody a jedlo bolo skromne, ale bolo. Boli to relativne chudobni ludia a tak ani za 1.CSR nemali nadbytok. Lenze tesne pred vyhnanim Nemcov sa niektori spoluobcania vrhli na nemecky majetok a dokonca chodili na lupezne vyjazdy do Mikulova (nedaleke vacsie mesto), kde vykradali domy uz vtedy internovanych Nemcov.

[Lipinski]

No a rezim v ziadnom pripade nechcel dovolit, aby si niekto spomenul, ze vlastne za vojny bolo lepsie, ako v prvych rokoch komunistickeho hospodarenia. To by znicilo cely koncept Nemcov, ako bezohladnych zlych vrahov a okupantov a Sovietskeho zvazu, ako osloboditelov. Lebo pokial sa vam vo vazeni zije lepsie a slobodnejsie, ako ''na slobode'', tak sa tomu len tazko da uverit.

Můj kamarád mi řikal, že ho jeho děda vždycky tvrdil, že za Hitlera se žilo nejlíp. Takže dost lidí to tak vnímalo, i když asi spíš na venkově, ve městech to bylo s jídlem dost bídný, protože většina byly náhražky.

[Adamovic]

No a rezim v ziadnom pripade nechcel dovolit, aby si niekto spomenul, ze vlastne za vojny bolo lepsie

Můj kamarád mi řikal, že ho jeho děda vždycky tvrdil, že za Hitlera se žilo nejlíp. Takže dost lidí to tak vnímalo, i když asi spíš na venkově, ve městech to bylo s jídlem dost bídný, protože většina byly náhražky.

Urcite to nebolo idealne, ale relativne (vzhladom na krajiny, kde sa bojovalo a kde bola branna povinnost) to nemuselo byt zle. Jedli sa nahrazky (vtedy uplne oficialne, dnes neoficialne), ale pivo bolo, alkohol (domaci) tiez a sem tam aj nejaky mimoriadny tovar. To vsetko sa vsak zmenilo po uplnom ovladnuti ekonomiky komunistami. To vznikol cierny trh a uz sa len vsetko zhanalo a vlastne s tym zhananim to trvalo stale (Medirytina).

[Bláha]

Řekl bych s tou bídou,jak kde.Od jedné paní od nás z vesnice jsem slyšel vyprávění že vůbec nepoznali za celých šest let úskalí války.

Podobne rozpravanie poznam z maleho mesta na Juznej Morave. Za vojny mali vsetko nevyhnutne, ziadny luxus, ale zilo sa uplne normalne, chodili do prace, do hospody a jedlo bolo skromne, ale bolo. Boli to relativne chudobni ludia a tak ani za 1.CSR nemali nadbytok. Lenze tesne pred vyhnanim Nemcov sa niektori spoluobcania vrhli na nemecky majetok a dokonca chodili na lupezne vyjazdy do Mikulova (nedaleke vacsie mesto), kde vykradali domy uz vtedy internovanych Nemcov.

Sousedím se Záhorím.

[Bláha]

No a rezim v ziadnom pripade nechcel dovolit, aby si niekto spomenul, ze vlastne za vojny bolo lepsie, ako v prvych rokoch komunistickeho hospodarenia. To by znicilo cely koncept Nemcov, ako bezohladnych zlych vrahov a okupantov a Sovietskeho zvazu, ako osloboditelov. Lebo pokial sa vam vo vazeni zije lepsie a slobodnejsie, ako ''na slobode'', tak sa tomu len tazko da uverit.

Můj kamarád mi řikal, že ho jeho děda vždycky tvrdil, že za Hitlera se žilo nejlíp. Takže dost lidí to tak vnímalo, i když asi spíš na venkově, ve městech to bylo s jídlem dost bídný, protože většina byly náhražky.Jak dnes.

[Lipinski]

Jestli můžu radit - myslete kdyžtak na to, že do předmětu Vašeho komentáře dáte ten, na kterej zrovna reagujete. Budou přibejvat a bude to tak přehlednější.

Díky.

[Lipinski]

Stejskal tipoval Hotel Paříž, resp. jeho francouzskou restauraci.

Točilo se v reálu, Hotel Paříž stojí kousek od Obecního domu na Starém městě v Praze. Vidíme exteriér i interiér podniku, kterej patří v našem seriálu svojí úrovní asi mezi ty nejlepší.

Zatim bych mezi zvláštní znamení zařadil nažloutlý záclony, umělohmotný slánky a taky umělý kytky. Jo a dráťák v rohu, nebo co to je.

Mlíko a dvoje cigára pak zřejmě znamenaj něco jako "sem tak nápadnej, až sem nenápadnej". Limonádovej Joe v Trigger Whisky Saloonu, no. Divák si to možná neuvědomí až tak úplně, protože je to prozrazený předem a čeká se to.

[Lipinski]

Historická fotka, hotel byl postavenej v r. 1904.

[Hermine von Paulsen]

...Točilo se v reálu, Hotel Paříž.... Vidíme exteriér i interiér podniku, kterej patří v našem seriálu svojí úrovní asi mezi ty nejlepší.

Zatim bych mezi zvláštní znamení zařadil nažloutlý záclony, umělohmotný slánky a taky umělý kytky. Jo a dráťák v rohu, nebo co to je.

Mlíko a dvoje cigára pak zřejmě znamenaj něco jako "sem tak nápadnej, až sem nenápadnej"...

A vsimnite si toalety. Nic moc.

Snad uz niekto i spominal, nahodny host v svetri so zimnym vzorom v sezone ked su zrele ceresne, nepasuje. Hadam mal ten muz predstavovat skandinavskeho hosta, dama s klobuckom a pierkom mala byt z Nemecka, vobec musiet sa opakovat, ta klientela, snad to uz i prehnali: na dovazok este i cernoska sediaca v restaurante. Vzdycky ked malo Ambiente vyzerat internationalne, tak tam fukli nejaku ciernu tvár.

Mne sa paci, ze casnik napriek tomu, ze host si povodne objednal "specialitu zavodu" (znie to hrozne, komunisticky), a bezprostredne pred servirovanim objednavku zrusil, tak "zamestnanca zavodu" to nevyviedlo z konceptu a este sa i za zrusenie objednavky podakoval...trochu absurdne, ale chceli tym tvorcovia ukazat, aky znamenity customer service restaurant poskytuje.

Napada ma, ci divak nemal pocitit v svojej bezmocnej zavisti i trochu averziu voci takymto nobl podnikom, ved vyzera to, akoby tvorcovia divaka podpichovali v style: pozri, Ty na toto nemas, ist sa najest do nejakej parizskej restaurace, to je pre bezneho cloveka prilis drahe, a divak aby nestratil svoju dostojnost, snazi si to sam vyhovorit, ze vlastne do takej nobl restaracie by ani nesiel, ved take podniky su plne dekadentnych snobskych turistov, kriminalnych zivlov a fizlov. A netreba zabudat: tajny policajt ak ide, tak jedine na erar...