Hospody, restaurace, bary a další podniky a lokály v seriálu

[Lipinski]

Skoro ve všech dílech je scéna odehrávající se v podniku s obsluhou.

Nebylo by, myslím, na škodu zmapovat taková zařízení postupně v každém dílu a přidat třeba informace, byla-li to skutečná provozovna, kde se nacházela, jestli ještě funguje, porovnat názvy atd.

[Lipinski]

Vesnická hospoda, kterou vlastní a vede Karel Prágr (vrah Zemanova otce), stojí v Honzově rodný vesnici, podle toho taky vypadá interiér i vybavení.
"Logál", kuchyně, kde se Zeman setkává s Věrou, kvůli který ho Prágr udal gestapu, vzadu kamrlík, kde se hrajou "čertovy vobrázky".

V podstatě centrum života vesnice, choděj tam zřejmě skoro všichni, četník s padouchem u jednoho stolu, idyla téměř rakousko-uherská.

Je krátce po osvobození, takže garderoba hostu je vcelku vojenská, dokonce vidíme vedle malý čs. vlajky i ty spojenecký - sovětskou, britskou a americkou.

Možnej anachronismus - když Zeman a Prágr pijou Courvoisier, je v pozadí vidět plastová zelená cedulka s otevírací dobou, která v r. 1945 těžko mohla existovat. Zase by to svědčilo o tom, že se scény natáčely ve skutečný hospodě.

Zvláštní znamení - mouchy v lokále i v kuchyni. Vesnice, no. Bez mucholapek bysme se u babičky nenajedli, chlívy byly hned přes chodbu, to se nedá nic dělat.

Místo natáčení - ?

[Lipinski]

O jediný hospodě v Kateřinský Hoře se dozvídáme poue z uvítací řeči poručíka Vydry, takže si ji můžeme jen představovat prostřednictvím jinejch filmů odehrávajících se v pohraničí těsně po válce, třeba Kouzelníkův návrat nebo Drsná planina a tak.

[Hermine von Paulsen]

Vesnická hospoda, kterou vlastní a vede Karel Prágr ... s otevírací dobou...

Iba na dokreslenie - Pragr informuje Zemana tesne po pohrebe, ze hospodu mava otvorenu do polnoci.

Plus otazka: v chodbicke medzi kumbalmi Pragrovej hospody, tam, kde sa odohrava dialog Pecha-Zeman, v pozadi na stene, visi nieco drevene, da sa tusit kriz?

Pytam sa preto, lebo mi prisla pri tom - vzhladom na predmet ich rozhovoru - taka tolstojevska asociacia, mienka Pechu (odhliadnuc od toho, ze je policajt) mohla by ludsky zodpovedat celkom mozne i krestanskemu pacifizmu, on chlacholi Zemana aby sa zmieril s tym vsetkym a po vrahovi otca nepatral...on totiz Pecha sa otvorene obava, ze Zemanove patranie bude plodit dalsie nasilie...

Rovnako ako Tolstojove myslienkove postoje: neprotivenie sa zlu násilím, nenásilný odpor, pasivita...s tymto postojom Tolstoja mali komunisti velky problem, hoci inak ho uznavali (dost sa to aj v literarnych kruhoch za socializmu u nas rozoberalo), tak ma napada, ci toto nebola taka narazka ukazat absurdnost v tychto podmienkach, resp dezinterpretovat to krestanske odpustanie a ucenie (ze skutocnym sudcom je nakoniec Boh) tym, ze vlastne islo realne o situaciu, kde Pecha sa dopustal marenia spravodlivosti, lebo prave ako policajt taketo postoje nesmie mat. A fakt sa mi zda, ze to co na stene za nim visi je kriz.

Ale pytam sa to kolegov s velkou opatrnostou, moja obrazotvornost mohla byt pricinou tejto uvahy, vyvolanej atmosfery a realne tam ten zamer tvorcov, (diskreditovat krestanske idey) pripustam, nemusel byt.

[Aaron Goldstein]

Plus otazka: v chodbicke medzi kumbalmi Pragrovej hospody, tam, kde sa odohrava dialog Pecha-Zeman, v pozadi na stene, visi nieco drevene, da sa tusit kriz?

IMHO je to 100% krucifix...

[Hermine von Paulsen]

IMHO je to 100% krucifix...

Ono i ta jeho struktura, mala som pocit, ze nejde o vyrezavane ornamenty, ale nohy pana Jezisa podoprete drevenym klinom.
Ako to byvalo v Cechach v tej dobe? Bolo to bezne? Pretoze v Rakusku na dedinach visia krize dodnes uplne standardne v Gasthausoch.

[Lipinski]

Já jsem tam tu rakousko-uherskou idylu dal schválně i kvůli krucifixu nebo dřevěnýmu rámu s prkýnkem, nebo co to je, který jako by vypadlo z Ladových ilustrací ve Švejkovi. Je za Věrou a Honzou při rozhovoru v kuchyni .

[Lipinski]

Rovnako ako Tolstojove myslienkove postoje: neprotivenie sa zlu násilím, nenásilný odpor, pasivita...s tymto postojom Tolstoja mali komunisti velky problem, hoci inak ho uznavali (dost sa to aj v literarnych kruhoch za socializmu u nas rozoberalo), tak ma napada, ci toto nebola taka narazka ukazat absurdnost v tychto podmienkach, resp dezinterpretovat to krestanske odpustanie a ucenie (ze skutocnym sudcom je nakoniec Boh) tym, ze vlastne islo realne o situaciu, kde Pecha sa dopustal marenia spravodlivosti, lebo prave ako policajt taketo postoje nesmie mat. A fakt sa mi zda, ze to co na stene za nim visi je kriz.

To mě připadá docela zajímavý, i proto - a teď se nechci plíst teda - že Tolstým byl ve svym humanismu ovlivněnej i Masaryk?

Jinak teda katolictví bylo v Rakousko-Uhersku státní náboženství, takže ten kříž je na místě. Dokuď u nás na něco neserou mouchy (jak trefný pro tenhle díl), tak se to tam nechá viset furt pryč, jak se řiká.

[Lipinski]

Ví se místo natáčení?

[Hermine von Paulsen]

...Jinak teda katolictví bylo v Rakousko-Uhersku státní náboženství, takže ten kříž je na místě. Dokuď u nás na něco neserou mouchy (jak trefný pro tenhle díl), tak se to tam nechá viset furt pryč, jak se řiká.

To ano, ale popritom mohli oficialne existovat i ine nabozenske spolocenstva v ustrety vychadzajuc mnohym narodom v ramci Rakusko-Uhorska, tzv. Anerkennungsgesetz z r. 1874, a ten plati v Rakusku dodnes, preto ani nemali nikdy komplikacie v Rakusku moslimovia - islam bol oficialne uznany uz pred vyse 100 rokmi - a tym padom i uz v nie tak davnej minulosti vobec nepotrebovali ziadne povolenia na svoju cinnost, stavby mesit a pod., lebo to maju garantovane uz z cias Rakuska-Uhorska...

Rakusko prevzalo zakony z cias Rakusko-Uhorska a mnohe platili este donedavna...aj take kuriozity co sa tyka manzelskych zalezitosti alebo dedenia, co v Cechach a na Slovensku bolo uz davno nemyslitelne, v Rakusku dlho alebo dokonca donedavna este platilo.

[Hermine von Paulsen]

...To mě připadá docela zajímavý, i proto - a teď se nechci plíst teda - že Tolstým byl ve svym humanismu ovlivněnej i Masaryk?
...

Na tuto otazku neviem odpovedat, asi Vas sklamem, o Masarykovi priznam sa vela toho neviem...
...Tolstoj ma silno zaujima ako spisovatel, dobre sa mi cita odjakziva, posledne som znova citala Kreutzerovu sonatu, je to vynikajuce. Ale ako clovek bol Tolstoj podla mojho nazoru ak nie blazon, tak poloblazon urcite, cim bol starsi, tym bol zblbnutejsi, zial, reflektoval spätne svoj zivot podla mojho nazoru az prilis prisne. Ale to je uz OT.

[Adamovic]

V suvislosti s prvou serialovou hospodou u Pragra ma zaujala jedna vec. Bolo par mesiacov, co tyzdnov po vojne. Lenze na atmosfere v hospode a na oslave na jazere to teda vobec nevyzeralo, ze by ludia prezili nejake stradanie. Vsetci vcelku normalne obleceni (niektori do uniforiem, alebo ich zvyskov), ale pilo sa presne tak, ako neskor vo VsSvP. A to uz bol predsa komunisticky blahobyt. Pragrova tam mala nastavane ''snicle'', Pragr inkasoval od UNRRA Courvoisier a kto vie, co este a vlastne ani Honzovi sa neviedlo az tak zle na to, ze sa vratil do rodiny politickeho vazna.
Takze mi z toho vychadza, ze bud sa jedna o realitu a teda obyvatelia velmi za vojny nestradali (lebo ich ekonomicka situacia sa nemohla za par tyzdnov tak radikalne zmenit), alebo scenarista spravil nejaku chybu.

[Hermine von Paulsen]

V suvislosti s prvou serialovou hospodou u Pragra ma zaujala jedna vec. Bolo par mesiacov, co tyzdnov po vojne. Lenze na atmosfere v hospode a na oslave na jazere to teda vobec nevyzeralo...

Najvacsi problem vidim v tom, ze akteri (az na par vynimiek) su az prilis dobre ziveni. Tvorcovia mali si dat namahu a vybrat do komparzu chudych ludi, ked uz hlavni hrdinovia nemohli na cas natacania 1. dielu aspon 10 kg zhodit. Dneska to je uplne normalne, ze to po hercoch mozu ziadat. Vieryhodne by tym vyzneli sceny nielen v uvode, na pohrebe, tancovacke (nie jedna korpulentna pani najviac ta v modrych satoch, ale i dalsie), clnkovacej scene (ktora skor pripominala karneval na gondolach v Benatkach, a okrem toho nechce sa mi verit, ze by Cesi mali v naturele strielat zo zabavy z pistoli do vzduchu, to hadam robili vtedy len Rusi a kovboji a dnes balkan a blizky vychod) V tejto suvislosti sa vobec neda uverit Zemanovej mamke ze pol roka schovavala na buchty muku, to ked pocujem to pokazdym vybuchnem od smiechu. Ved ta zenska ma tazky adipositas neda sa uverit, ze trpi nedostakom potravin.
Ludia pribrati, dobre ziveni, v case skoncenia vojny absolutne nevidane. Ludia, vratane starsich zien i muzov, boli v skutocnosti stihli, slachoviti. Ked pozeram originalne dobove čb zabery komentovane ako povojnovy des a bieda, ako zeny v tmavych kabatoch, tmavych satach tahaju vozicky nalozene kadecim pozachranovanym, doluju v ruinach, hladajuc nieco co sa este da upotrebit, cestujuc, presuvajuc sa hromadne ulicami, cez mosty atd., tak vidim, ano vidim biedu, ale vyzor, vyzor tych zien moze dnesna spolocnost im zavidiet. Tiie zeny aj v hrubych kabatoch, sukniach pod kolena, vyzeraju - elegantne. Ulice rozbombardovane, cesty zaprasene, ale stare, mlade, su stihle, maju pekne nohy, vkusne ucesy, mozu mat na sebe hocico a pritom vyzaruju diorovsku liniu. Po vojne ludia boli fyzicky zdravi vdaka tomu, ze nemali moznost sa vyzierat, netrpeli obezitou.
Navyse v pragrovej hospode obzvlast slecna v satach v strihu, kvalite a s takym mustrom, ktory v roku 1945 na vesnici by sa nemohol objavit. Moj nazor.

[Lipinski]

V suvislosti s prvou serialovou hospodou u Pragra ma zaujala jedna vec. Bolo par mesiacov, co tyzdnov po vojne. Lenze na atmosfere v hospode a na oslave na jazere to teda vobec nevyzeralo, ze by ludia prezili nejake stradanie. Vsetci vcelku normalne obleceni (niektori do uniforiem, alebo ich zvyskov), ale pilo sa presne tak, ako neskor vo VsSvP. A to uz bol predsa komunisticky blahobyt. Pragrova tam mala nastavane ''snicle'', Pragr inkasoval od UNRRA Courvoisier a kto vie, co este a vlastne ani Honzovi sa neviedlo az tak zle na to, ze sa vratil do rodiny politickeho vazna.
Takze mi z toho vychadza, ze bud sa jedna o realitu a teda obyvatelia velmi za vojny nestradali (lebo ich ekonomicka situacia sa nemohla za par tyzdnov tak radikalne zmenit), alebo scenarista spravil nejaku chybu.

No, na venkově bylo jídlo vždycky a Věra přece i řiká Zemanovi, že by nevěřil, co je mezi lidma peněz. Taky mě to vlastně překvapilo.
A vždycky mě překvapilo to radování a oslavování, já mam povahu na to, že bych byl z války eště 5 let na nic, ale lidi se úplně zbláznili. Ovšem bylo to tak třeba i po tom, co z města zmizel mor. Člověk zůstal sám z celý rodiny, ale ta euforie a naděje (asi) do něho přešla možná i jako obrannej mechanismus, aby nezešílel.
Snad jediný, kdo tohle neměli, byli lidi vracející se z koncentráků, ale ty museli bejt zřejmě emočně hodně otupělí z toho, co zažili, jinak by se zbláznili. A i tak umírali a páchali sebevraždy, protože už nedokázali "naskočit" do normálního rytmu a způsobu života. Bylo to moc, čim prošli.

[Lipinski]

Najvacsi problem vidim v tom, ze akteri (az na par vynimiek) su az prilis dobre ziveni.
Navyse v pragrovej hospode obzvlast slecna v satach v strihu, kvalite a s takym mustrom, ktory v roku 1945 na vesnici by sa nemohol objavit. Moj nazor.

Taky myslim. V tomhle dílu je to nejvíc vidět v koncentráčnickym vlaku, to působí fakt směšně.
Přitom nemuseli třeba nutit herce hubnout, dá se to udělat i jinak, nasvícením, nějakým polodetailem, a ne záběrem na celej dobře živenej obličej a tak.

A mně jsou z dobovýho hlediska trochu podezřelý i ty plakáty, to sem zapomněl vlastně napsat.