Devadesátky

[Lipinski]

Já jsem tu knížku čet, nakonec na na tom spolupracovali právě ty kluci z Vice, ale taky se pak nějak rozhádali, když byl Ivan na svobodě. Je to docela dobrý, ale nejvíc to pokrejvá Jonákův život do Listopadu, pak teda jeho účast na revolučním dění a přípravu a stavbu discolandu. Tim to víceméně končí, ten discoland už je tam hodně ve zkratce.

Je to právě na základě toho, co psal ve vězení, píše se to v takovým jako doslovu, ale museli z toho hodně vybírat, protože to bylo ohromný množství textu a hodně toho se týkalo detailních popisů sexuálních zážitků, kdy jedna příhoda často zaplnila hodně stran, jak se autor nechával unýst vzpomínkama.

Dobrý na tom je, že i tak měl Ivan Jonák docela smysl pro pointu, uměl se vyjadřovat a často zajímavě vystih nějakou situaci, prostředí, člověka. Kromě toho, že byl na ženský, byl taky asi strašně na jídlo, to mu bohužel asi nějak urychlilo i jeho konec - jed moc a nezdravě.

Taky se to musí brát s rezervou, to vzpomínání a vnímání sebe sama je zkreslený, ale to je obecnej jev, to dělá většina lidí i nevědomě, že si pohled na sebe i druhý automaticky přetváří podle nějaký vlastní představy.

[Lipinski]

Díval jsem se pro zajímavost na film Sametoví vrazi, kterej je taky o orlickejch sudech. Tam bych řek, že je to dost přepálený, na efekt, Dlouhý strašně přehrává, taky sem se skoro vůbec neorientoval v tom, kdo je kdo.

Zas na druhou stranu oba policajti (Kodeš, Veselý) byli výborný, sice jen načrtnutý, ale nedaj se přehlídnout. Lepší kamera, míň nevkusu v reáliích. Divná hudba.

Obojí má plusy a mínusy, jedno velký mínus vidim za sebe - pokud ste zvyklí např. na gaunery v oblecích ze starejch francouzkejch kriminálek, co jezděj v Lanciích, BMW a tak, těžko budete nějak uhranutý přízemníma českejma gumama ve favoritech. To, že je to podle skutečnosti, vlastně jen potvrzuje Zemanovy slova o vrazích jako nejsmutnějších hrdinech.

[Lipinski]

mnohi zili kvalitne a gyc im len zavadzal. Niekto chodil vo farebnych sakach s vyhrnutymi rukavmi, niekomu to bolo smiesne uz vtedy.

Přesně.

[Alvi]

Díky za poutavou motivaci k četbě knihy

[Alvi]

"Dobrý na tom je, že i tak měl Ivan Jonák docela smysl pro pointu, uměl se vyjadřovat a často zajímavě vystih nějakou situaci, prostředí, člověka."

Nemůžu vůbec ještě hodnotit, ale po přečtení několika ukázek z jeho tvorby a přečtení recenzí na knihu "Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy" to vypadá, že uměl opravdu psát, že je to škoda, že měl opravdu "mnoho talentů"; ještě mě napadá, že ti naši "vrazi" jako Kájinek i Jonák jsou schopní lidé, nevím zda pan Kájinek má také takový poutavý psací styl... Můžete se někdo vyjádřit?
Pár citací:
"No prostě naprosto trapné vyprávění neskutečného chvástala, který by v jiné době byl všem tak leda pro smích. Knížku jsem vyhledala pod vlivem seriálu Devadesátky, který na rozdíl od tohoto "veledíla" je skvělý." (Edith79, 2022)

"Ať se na tuhle knihu díváte jakkoliv jedno je jasné. Jestli je v této knize alespoň 50% pravdy , tak Ivan Jonák prožil velmi zajímavý život a stihl to co někdo nestihne za 100 let , tak on to stihl za 59 let. A jeslti je tam velká část vymyšlena nebo přibarvena , tak je veliká škoda , že se nedočkáme pokračování , protože tato kniha je důkazem , že byl skvělý vypravěč a kniha se čte velmi dobře a přiznám se , že jsem se u knihy dlouho tak nezasmál. Každopádně velmi zajímavé dílko , které ukazuje jak to tady za bolševika fungovalo . Pro mě nové informace s ohledem na rok 89 a jeho "přátelství s Karlem Krylem" to je taková třešinčka na dortu. Člověk se asi nejvíe těší na to co se odehrávalo v Discolandu Sylvia v dobách jeho největší slávy , bohužel to už nám zůstane utajeno." (Jollyjo, 2022).

[Adamovic]

Dal som si tu pracu a pozrel ''Devadesatky''. Nechcem byt za kazdu cenu negativny, ale tu to inak nejde. Zatial co somariny typu Chlapci & chlapi boli obcas aj vtipne, ''Devadesatky'' su paskvil, ktory keby nebola digitalna era - by som nazval nehospodarnym zaobchadzanim s filmovym materialom. V tomto produkte je vidno uplnu neschopnost a umelecku ubohost tvorcov. Pre ludi, co 90-te roky zazili (a takych je stale vacsina) to je tazkopadne a nemozne rozpravanie o akejsi fikcii, ktoru si zrejme nikto so zdravym rozumom neuvedomoval. Dokonca aj technicke spracovanie (ktore by dnes mohlo byt predsa len lepsie) je zufale.
Viac sa k tomu napisat neda.

[Alvi]

Opět souhlasím s Vašim názorem. Já se na první díl musel dívat na 4x.

[Hermine von Paulsen]

Jonak - Sapeur na prazsky sposob "co prsten to umelecke dilo atd." Oproti nemu - co sa tyka stylu - je i obycajny Dandy z Konga skutocny kral s vycibrenym vkusom... Z odkazov tu som si precitala nejake uryvky a sklamane som usudila ze citanie
1. jeho gurmanskych popissov nepostacuje na to aby fajnsmekra mohlo uspokojit
rovnako ako citanie
2. jeho gurmanskych popisov nepostacuje na to aby labuznika zasytilo.
Takisto v ostatnom ma existencia tohto prazskeho renesancneho cloveka nijako viac nezaujima.
Iba sa mi potvrdzuje, ako malo staci divakom, citatelom a recenzentom na to, aby sa vzrusili, nažhavili a pásli sa.

[Lipinski]

Takisto v ostatnom ma existencia tohto prazskeho renesancneho cloveka nijako viac nezaujima.
Iba sa mi potvrdzuje, ako malo staci divakom, citatelom a recenzentom na to, aby sa vzrusili, nažhavili a pásli sa.

Ta knížka je něco, co bych nazval guilty pleasure, musí se to brát s nadhledem, je to střípek ve velký mozaice 90. let. Já si chci přečíst vzpomínky Ivo Pospíšila z Garáže a klubu Radost FX, to bude zase něco docela jinýho a mě blížšího. A někdo z těch amíků, co měli Thirsty Dog, o tom taky vydal nějaký vzpomínky.

Ty díly seriálu s Ivanem Jonákem povedený nejsou, mně nálákal název a pak jsem sledoval něco, co mě vůbec tehdy nezajímalo a de facto mě to nezajímá ani dneska. Jenom mi to prošumí hlavou.

[Adamovic]

Este nieco na temu Jonak. V nepodarku ''Devadesatky'' je vykresleny skutocne, ako nejaky Sapeur (H.v.Paulsen), hoci on bol nieco ine. Nebol to mafian, lebo mafiani nemali diskoteky a mafianmi su velmi nepresne nazyvani obycajni gangstri, co vyberali vypalne. Mafiani obvykle sedeli v parlamente, na sudoch a prokuraturach a na mestskych a obecnych uradoch. Jonak vyuzil nahle zmeny, ktore umoznovali podnikat vo vsetkom a akymkolvek sposobom. Nic viac. Zarobil rychlo a na jeho pomery velmi slusne peniaze, ale aj vo vtedajsom ''podnikatelskom rebricku'' mu patrilo len skromne miesto. Co sa tyka jeho stylu - podobne sa obliekali aj rozni majitelia velkoobchodov, privatizeri, pripadne uspesni pasaci.
Uplne unika skutocnost, ze aj dnes sa ludia obliekaju bizarne a to nehovorim len o homosexualoch, ktori svoju excentricitu vystavuju radi na obdiv, ci pripadne chcu len provokovat. Aj dnes je taky ten lokalny ''dress code'' nesmierne komicky (kratke uzke nohavice, farebne ponozky, saka o niekolko cisel mensie, nagelovane hlavy) a som si isty, ze za par rokov aj toto bude len na smiech. Ono ide len o to, ci clovek ''ide s dobou'', alebo si ponechava svoj vlastny styl.
V seriali je uplne nepovsimnuty fakt, ze 90te roky boli paradoxne rokmi relativnej slobody - aj v tvorbe aj v podnikani. Bezny clovek predsa nestretaval orlickych vrahov, Kajinka, Mrazka ci nejakych inych zlocincov. Videl skor odporny projekt CME v podobe TV Nova s jej riaditelom, ktory bol na smiech uz vtedy, moderatorov rozpravajucich excitovanym hlasom podla predpisaneho scenara a vsetko to svinstvo, ktorym Nova a neskor podobne ''nezavisle'' TV stanice zasvinili medialny priestor. Umenie sa postupne vytratilo a neskor uz aj sloboda.
Rane 90te roky vsak neboli zlym obdobim, vychadzali zaujimave knihy, boli zaujimave debaty a sem tam sa aj objavil nejaky dobry film.
Toto vsetko je dnes nemyslitelne

[Aaron Goldstein]

Bezny clovek predsa nestretaval orlickych vrahov, Kajinka, Mrazka ci nejakych inych zlocincov.

Není to dokumentární film o té době... Je to krimi seriál... Tak pojednává o kriminálních případech té doby... A zrovna tyto opravdu defilovaly v reflektoru médií...

[Adamovic]

Bezny clovek predsa nestretaval orlickych vrahov, Kajinka, Mrazka ci nejakych inych zlocincov.

Není to dokumentární film o té době... Je to krimi seriál... Tak pojednává o kriminálních případech té doby... A zrovna tyto opravdu defilovaly v reflektoru médií...

V tom pripade je to este horsie, ako som pisal. Kriminalne pripady tej doby vykresluje presne tak, ako sa nikdy nemohli stat. Ostatne plati, to co som pisal v predchadzajucich prispevkoch

[Aaron Goldstein]

Kriminalne pripady tej doby vykresluje presne tak, ako sa nikdy nemohli stat.

Zrovna u Kopáče, Černého, Kuny, Chodounského a Maierové to tak s největší pravděpodobností bylo... Všichni (vyjma Černého) to tak i přiznali... A nikdo kromě Černého nikdy netvrdil, že se to tak nestalo a oproti kauzám Mrázek, či Kajínek tu nejsou ani teorie, které by to popírali...

Tedy až do teď... Ale rád si přečtu vaši teorii, jak se to vlastně tedy stalo...

[Lipinski]

V seriali je uplne nepovsimnuty fakt, ze 90te roky boli paradoxne rokmi relativnej slobody - aj v tvorbe aj v podnikani. Bezny clovek predsa nestretaval orlickych vrahov, Kajinka, Mrazka ci nejakych inych zlocincov. Videl skor odporny projekt CME v podobe TV Nova s jej riaditelom, ktory bol na smiech uz vtedy, moderatorov rozpravajucich excitovanym hlasom podla predpisaneho scenara a vsetko to svinstvo, ktorym Nova a neskor podobne ''nezavisle'' TV stanice zasvinili medialny priestor. Umenie sa postupne vytratilo a neskor uz aj sloboda.
Rane 90te roky vsak neboli zlym obdobim, vychadzali zaujimave knihy, boli zaujimave debaty a sem tam sa aj objavil nejaky dobry film.
Toto vsetko je dnes nemyslitelne

TV Nova s jejím ředitelem je vlastně jednim z největších zločinů, co se tady po Listopadu staly. Nemyslim teď ale právnickej rozměr toho slova, Nova pomohla zdegenerovat už tak zdegenerovanej národ a vrátit ho zpátky na gauče, aby sledoval debilní estrády buď se staronovejma nebo novejma, ale stejně blbejma účinkujícíma. V tom jsme se Západu vyrovnali, ale to je spíš prohra.
Celý to divadlo s těma nesmyslnejma intonacema reportérů a hlasatelů a povrchním a konzumním programem jim bohužel vyšlo a začala éra soukromejch komerčních televizí. Nejsmutnější na tom je, že Česká televize, který má jít hlavně o kvalitu, se snažila tohle dohnat a nedá se na to dívat.

První tři čtyři roky po převratu byly fajn a plný naděje. Ne všude, ale i tak hodně zřetelně byla zřejmá snaha něco změnit, dělat to jinak, apelovat na nějaký kvality a hodnoty. Hudba, film, literatura hlavně, ne vždycky se to povedlo, to dá rozum, ale ten jinej přístup a potenciál z toho šel. Jako jeden z paradoxů je, že do nepovednýho seriálu Devadesátky, kterej se nakonec tváří, že vlastně neni o 90. letech, ale o asi čtyřech kriminálních případech, dali v jednom dílu jako hudbu do závěrečnejch titulků Načevu. To je jako byste si na chleba namazal krém na boty - když to teda neni o atmosféře 90. let (a FAKT ne), tak něco, co patří mezi to dobrý a celkem charakteristický pro tu dobu - Načeva, není vůbec na místě, skoro to beru jako urážku.

Ivan Jonák samozřejmě mafián nebyl, byl to už za socialismu kriminálník pohybující se v polosvětě taxikářů a veksláků, v podstatě nikoho nezajímal, věděl sem něco ze zpráv, ale nic mě na tom nepřitahovalo, zprávy i tak byly plný Sládka a republikánů, hladovkářů na Václaváku, skinheads a anarchistů, bezdomovců, feťáků nebo lidí s AIDS, bylo to furt dokola, takový nic. Rozčiloval mě Mečiar s Klausem a na gymplu sme pochopitelně řešili rozpad federace, válku v Perským zálivu a v Jugoslávii, to bylo něco, co člověka nenechávalo v klidu, ale nějaký polozoufalci, co z toho. Člověk se tomu spíš smál.

A ještě k Jonákovi - jak jsem psal, je to trochu guilty pleasure, ale skutečně nebyl hloupej, hodně souvislostí si uvědomoval, třeba řikal, že byl v Bunkru a je to skvělej podnik, ale pro jiný lidi, než dělá svůj discoland, rozuměl tomu, věděl přesně, co tam musí mít, aby to fungovalo a že to určitej druh lidí nikdy nepřitáhne. Ale je to asi zajímavý až zpětně, když to člověk čte, tehdy bych se mu vyhnul, skrze oblečení a toho medvěda a já nevim čim všim eště vypadal jako namachrovanej blbej světskej, stačila minuta v televizi, abych věděl, že tohle jde fakt mimo mě, ale to už jsem vlastně řek jinde.
Pak v tom vězení to vypadalo, že to všechno dokáže reflektovat a rekapitulovat, to mě zajímalo, ale po jeho propuštění sem si řikal, že se asi zbláznil, nebo předtim kecal, nebo obojí. Kdyby skrze bulvár nezkoušel zresuscitovat svoji zašlou slávu (dost neslavně), asi by mu takovou pozornost v seriálu nevěnovali, ani my bysme se o tom tak nebavili.

[Lipinski]

Není to dokumentární film o té době... Je to krimi seriál... Tak pojednává o kriminálních případech té doby... A zrovna tyto opravdu defilovaly v reflektoru médií...

Nejde o to, problém je, že asi neměli dost prostoru, invence a prostředků, aby to trefili. Viděl jsem před nějakou dobou Deutschland 83 a Deutschland 86, je to teda špionážní seriál, ale doba je tam hodně pečlivě, a přitom nevtíravě a nenápadně přítomná. Neodehrává se to jen v kancelářích tajnejch služeb a na několika poloprázdnejch exteriérech, jsou tam noční kluby plný hudby a života, hotely, ulice, velký celky i dobrý detaily, docela zajímavý vedlejší motivy, děj má fakt spád, nic se nenatahuje, nezdržuje. Neni to Bergman, neni to Antonioni, je to celkem dobrej tv seriál, co si nehraje na nic víc ani míň. Možná tohle jsem čekal, něco chytřejšího, rafinovanějšího a atraktivního, mam rád Martina Fingera, občas sem se s nim v Praze potkával, ale v podstatě hlavní role detektiva, co vypadá jako plesnivej děděk a smrdí i přes obrazovku, co z toho?