Dotaz na fanoušky seriálu

[Spikings]

K záporným vlastnostem Honzy Zemana lze ještě přidat jeho úlohu v knižní předloze (povídce Ing. Jiřího Procházky "Konec osamělého střelce") dílu "Konec velké šance" - zatímco v seriálu navazuje a rozvíjí kontakty s Hankou Bízovou proutník Jirka Hradec, v knížce jeho úlohu zastává sám Honza Zeman a do získávání přízně Hanky Bízové je horlivý tak, že úplně zapomene na oslavu výročí svatby s Lídou. Zatímco je na přehlídce v salonu Elegant, doma na něj marně čeká babička, Lída a Liduška se slavnostní večeří. Následně se Honza s Lídou dokonce dost ostře pohádá. Kupodivu, navzdory tomu, při závěrečné akci, kdy je Lída postřelena Pavlem Bláhou a umírá, říká "Odpusť mi to, Honzíku". Celkově je Honza v té povídce vykreslen hodně negativně, v podstatě jako nevěrník, v porovnání se seriálem, tedy s KVŠ.

[architekt Máca]

Mozete prosim zadefinovat, co rozumiete pod propagandou a je nieco konkretne co ste mali na mysli v tejto pasazi?

Propagandou rozumím cílenou snahu přesvědčit veřejnost/masu/dav (nikoli jednotlivce, ale politicky relevantní část společnosti jako kolektiv) o hodnocení nějakého jevu, události či instituce. Konečným cílem propagandy je podpora, strpění či odmítnutí nějaké politiky. Nejde tedy jen o sdělení objektivní informace, na jejímž základě si recipient může vytvořit vlastní hodnocení, jak by to ideálně mělo být v dobrém zpravodajství ("X udělal to a Y udělal ono, ty si, čtenáři, utvoř názor sám"), ale i o vštípení předem daného hodnotícího soudu ("X je dobrý, Y je špatný"), který je výhodný pro zadavatele. V praxi je to ovšem těžké odlišit, protože jedním z typických rysů propagandy je právě to, že prezentuje hodnotící soud jako objektivní fakt. Za charakteristický rys propagandy považuji to, že primárně nepůsobí na rozum (na rozdíl od dobré publicistiky, která by měla ideálně přesvědčovat objektivními argumenty), ale že se právě rozumové posouzení snaží obejít a působí na emoce a pudy - ale to samozřejmě platí jen do určité míry, ani propaganda nemůže být zcela iracionální.
Chci ještě zdůraznit, že propagandu nevnímám a priori negativně, dokonce se domnívám, že je v jisté míře nevyhnutelná, zejména u starší historie, kde je hodnocení už petrifikované a obecně přijímané jako kvaziobjektivní (v českých dějinách například "Hus byl dobrý, kostnický koncil špatný, Zikmund zrádce"). A propagandistické prvky se podle mého názoru nijak nevylučují s uměleckou hodnotou.
V kontextu 30 případů mám na mysli hodnocení Vítězného února v Honu na lišku (nekomunističtí politici prezentováni jako intrikáni paktující se se Západem - "za hranicema jsou dvě americký divize"), "nesmyslů a zmatků" roku 1968 v Klaunech, Štvanici a Studni ("kdo ví, jak by to se mnou dopadlo, kdyby nebyli přišli"). Podobně třeba fenomén emigrace v Bestiích (bezpečnost chrání před vražednými převaděči - "Zákony této země chrání před bestiemi i ty, kteří nás nenávidí" - a před špionážními centrálami, které emigrantů zneužívají) či Pánovi ze Salcburku a podobně. Nebo třeba hodnocení šlechty, kdy Vašemu rodu přiřkli spojení s nacisty ("nacistický šlechtický rod") a kriminálníky. A s tím vším jsou umně propletené díly, na kterých nic propagandistického není (Kvadratura ženy, Romance o nenápadné paní, Tatranské pastorále). Celkové poselství je jasné: bezpečnostní aparát vás chrání před "těmi zlými", přičemž "ti zlí" jsou jednak skuteční zločinci (kteří by byli chápáni jako zločinci v každé civilizované společnosti), jednak političtí nepřátelé: disidenti, šlechta, katolická církev, Západ. Sugeruje se tím: "vrah milenky Šíp a plánický pan farář patří do jednoho pytle, oba ohrožují naši společnost a my, Bezpečnost, vás, diváky, chráníme před jejich rejdy". Signifikantní je v tomto směru replika z Růží pro Zemana, kde se Kornet prohlásí za politického vězně a Zeman mu odpoví: "Co má tohle svinstvo společného s politikou? Na celém světě je obchod s drogami považován za sprostý zločin, a z toho a z vraždy vás obviňuji."
30 případů neprezentuje komunistické Československo jako utopický ráj a esenbáky jako světce, protože to by nikdo nebral vážně. Prezentuje bezpečnostní aparát jako jedinou efektivní ochranu před mnohotvárným a téměř všemocným Zlem, které veřejnost ohrožuje a před kterým by byla jinak bezbranná. A to jsem myslel tím původním komentářem.

P. S. Omlouvám se za nepřesnost citací, cituji je jen podle paměti a nemůžu je teď ověřovat. Hezký večer.

[Lipinski]

jen bych k tomu ještě dodal, že dobrá propaganda neříká "já jsem ztělesnění všech ctností", ale "já sice možná nejsem ztělesnění všech ctností, ale podívej, támhle Mažňák je velké nebezpečí a já jsem jediný, kdo tě před ním může ochránit".

S tím se nedá než nesouhlasit. Komunisti i fašisti byli v tomhle mistři.

Nesouhlasil bych s kolegyní Hermine, že divák Zemanovy vlastnosti nevnímal. Třeba právě proto, že Stejskal zradil (i když...), si divák mohl říct - tak proto je Zeman někdy tak nedůtklivej, pořád je ve střehu, kromě Kaliny a Veselýho (jak už jsem psal) málokomu věří, protože i mezi vlastníma se najdou zrádci. Zvlášť ve vyhrocený době jako 1948 (Bláha) nebo 1968 (Stejskal). Nakonec - udal ho jeden z kamarádů a na gestapu nebo v koncentráku taky viděl, že fungujou konfidenti, udavači, prospěcháři, a to i z řad komunistů.
Možná i proto, že si Stejskala pustil moc k tělu (PD, DsE), byl frustrovanej o to víc a Stejskal ho prostě zradil, zase kamarád a zase podraz. Takže možná v tý závěrečný scéně ze Studny je tak chladnej a odtažitej - projektuje do Stejskala sebe sama, sám udělal chybu a napálil se.

Snad to formuluju tak, že mi rozumíte.

[Hermine von Paulsen]

...
30 případů neprezentuje komunistické Československo jako utopický ráj a esenbáky jako světce, protože to by nikdo nebral vážně. Prezentuje bezpečnostní aparát jako jedinou efektivní ochranu před mnohotvárným a téměř všemocným Zlem, které veřejnost ohrožuje a před kterým by byla jinak bezbranná. A to jsem myslel tím původním komentářem.
...Hezký večer.

Dakujem
Takze uz vidim comu som celkom nerozumela. Vy to vnimate pan architekt takto. Ja si myslim opak: 30PMZ prezentuje komunistické Československo ako utopicky raj (kazdy ma moznost zit v mieri a podla svojich potrieb - zabudlo sa dodat, ze tie potreby musia byt pre obycajneho cloveka velmi skromne) a SNBakov ako svätcov (podla komunistickej moralky) a - bola tam evidentna snaha zaukolovanych tvorcov, aby to pokial mozno co najviac divakov bralo vazne.

[Lipinski]

Takze uz vidim comu som celkom nerozumela. Vy to vnimate pan architekt takto. Ja si myslim opak: 30PMZ prezentuje komunistické Československo ako utopicky raj (kazdy ma moznost zit v mieri a podla svojich potrieb - zabudlo sa dodat, ze tie potreby musia byt pre obycajneho cloveka velmi skromne) a SNBakov ako svätcov (podla komunistickej moralky) a - bola tam evidentna snaha zaukolovanych tvorcov, aby to pokial mozno co najviac divakov bralo vazne.

Tenhle druh propagandy selhal už v 50. letech, měli jsme to na přednáškách - byly tři fáze budovatelskýho románu, jestli si to dobře pamatuju. Ta první je klasická - komunista = světec, Mirek Dušín, Jan Amos Komenský, ale právě to selhalo, nikdo tomu nevěřil. Proto bylo nutný přetvořit schéma, aby byla ta postava uvěřitelná, měla svý nedostatky, protože se s ní divák/čtenář líp ztotožňuje.

Takhle dopadnul i film Milada (o Miladě Horákový) - to nebyl člověk, ale nesnesitelně kladná rozumbrada.
Podobně znehodnocuje (nebo spíš znehodnocoval) obraz Nicholase Wintona režisér Matěj Mináč - Všichni moji blízcí je kýč a na jednom dokumentu jsem byl se střední školou, Mináč byl v kině jako host a bylo to tak strašný, že jsem měl chuť mu vynadat, protože dělá přesně to, co se nemá; dělat z někoho Julia Fučíka, je furt a všude, strašně hodnej a kladnej. O Schindlerovi ani nemluvim...

[Hermine von Paulsen]

jen bych k tomu ještě dodal, že dobrá propaganda neříká "já jsem ztělesnění všech ctností", ale "já sice možná nejsem ztělesnění všech ctností, ale podívej, támhle Mažňák je velké nebezpečí a já jsem jediný, kdo tě před ním může ochránit".

S tím se nedá než nesouhlasit. Komunisti i fašisti byli v tomhle mistři....

Moj nazor, znie:
Dobra propaganda na ludi ucinkuje, zla neucinkuje, resp. vyvolava prave opacne reakcie nez su ocakavane. A to mozme tvrdit bez toho, aby sme skumali jej obsahy.

...Nesouhlasil bych s kolegyní Hermine, že divák Zemanovy vlastnosti nevnímal. Třeba právě proto, že Stejskal zradil (i když...), si divák mohl říct - tak proto je Zeman někdy tak nedůtklivej, pořád je ve střehu, kromě Kaliny a Veselýho (jak už jsem psal) málokomu věří, protože i mezi vlastníma se najdou zrádci. Zvlášť ve vyhrocený době jako 1948 (Bláha) nebo 1968 (Stejskal). Nakonec - udal ho jeden z kamarádů a na gestapu nebo v koncentráku taky viděl, že fungujou konfidenti, udavači, prospěcháři, a to i z řad komunistů.
Možná i proto, že si Stejskala pustil moc k tělu (PD, DsE), byl frustrovanej o to víc a Stejskal ho prostě zradil, zase kamarád a zase podraz. Takže možná v tý závěrečný scéně ze Studny je tak chladnej a odtažitej - projektuje do Stejskala sebe sama, sám udělal chybu a napálil se...

Kolega Lipinski, ale ved vtip je v tom, ze Stejskal realne Zemana nezradil.

Obhajujete divaka, ktory vnima Zemanov svet, rovnako ako svoj svet: cierno-bielo, cize nechapem v com so mnou nesuhlasite. Vid este raz to vkladam:

...nad Zemanovym myslenim a charakterom sa zrejme vtedy ako i dnes maloktory divak hlbsie zamyslal. Divak jeho cierno-biele videnie sveta nevnima, pretoze divak vidi svet tiez len cierno-bielo. Zeman bol vnimany ako ceskoslovensky (komunisticky) policajt a podla mojho nazoru sa najma voci tomu vymedzovali divacke reakcie, tak nejak vo vseobecnosti, ale jeho mysel, jeho pohnutky skuma len tu niekolko pánov expertov.

Nepisala som to s tym, ze Zemanove vlastnosti divak "nevnima" v zmysle ako ste to pochopili asi Vy; ale, ze divak Zemanove jednoduche uvazovanie nevnima, t.j. snad lepsie povedane nerozpozna - divakovi vsetko pride na Zemanovych medziludskych vztahoch prirodzene, lebo divak sam v takych mantineloch uvazuje.

Snad to formuluju tak, že mi rozumíte.

Mozne je ze ano, alebo nie, neviem takisto, ci ste rozumeli Vy mne.

[Lipinski]

Kolega Lipinski, ale ved vtip je v tom, ze Stejskal realne Zemana nezradil./quote]

To přece píšu - Zeman to bral jako zradu, už jen to, že to místo vzal po něm a plet se do politiky, ačkoli mu to Zeman rozmloval, takže to Zemanovi muselo přijít jako naschvál.. Splet se sám v sobě a to ho štvalo nevíc, tak to ventiloval tímhle způsobem. Je to podobný jako ve vztahu nebo přátelství - něco si o někom myslíte, on udělá přesnej opak a vy se vlastně naštvete sám na sebe, ovšem agresi směřujete na partnera nebo kamáráda.

[Hermine von Paulsen]

...
Tenhle druh propagandy selhal už v 50. letech, měli jsme to na přednáškách - byly tři fáze budovatelskýho románu, jestli si to dobře pamatuju. Ta první je klasická - komunista = světec... ale právě to selhalo, nikdo tomu nevěřil. Proto bylo nutný přetvořit schéma, aby byla ta postava uvěřitelná, měla svý nedostatky, protože se s ní divák/čtenář líp ztotožňuje...

Mali ste na prednaskach, ok. Ale hadam nechcete tvrdit, ze ludia v tom case konstrukciam v 30 PMZ verili? Ja ziadne pretvorene schemata nevidim, mozno som necitliva...ale ved pomozem si; uz vtedy tomu divaci neverili, iba to tolerovali, lebo to bolo pozeratelne vdaka kvalitnej vyprave, serial bol nakladny, tvorcovia si dali zalezat na vsetkom, kostymy, dialogy, lokality, tocilo sa realne vonku, v budovach, ziadne aleboinimalne studiove kulisy, herecke obsadenie vyborne, vykony, rekvizity, kostymy, vsetko.

[Hermine von Paulsen]

Kolega Lipinski, ale ved vtip je v tom, ze Stejskal realne Zemana nezradil.

To přece píšu - Zeman to bral jako zradu, už jen to, že to místo vzal po něm a plet se do politiky, ačkoli mu to Zeman rozmloval, takže to Zemanovi muselo přijít jako naschvál...

Ale ved ja pisem to iste: to je cierno-biele uvazovanie ako Zemana, tak i divaka, takze divak nerozpozna, ze Zeman vyvodil nespravny zaver a ku Stejskalovi bol nespravodlivy a zachoval sa odporne. To divak nereflektoval, vysvetlil si to rovnako ako Zeman. O tom cely cas pisem.

Edit: a este i zohladnujem roviny, kde divak vyfiltruje si politiku a ideologiu a dokaze usledovat si cisto len "ludske" pribehy. Take sledovanie ma absolutne nebavi, ale mnoho ludi ano, a posudzuju serial len z tohto hladiska (to vidno i na preferenciach, najmenej su oblubene "politicke" diely).

[Lipinski]

Ja ziadne pretvorene schemata nevidim

To se týkalo 50. let - je třeba rozdíl mezi Partou brusiče Karhana (1949) a Občanem Brychem (1955). Navíc autor Brycha Jan Otčenášek uměl psát.
V 70. letech už to nebylo aktuální, ale 100% kladnej hrdina se nikde neobjevoval, no.

[Lipinski]

Ale ved ja pisem to iste: to je cierno-biele uvazovanie ako Zemana, tak i divaka, takze divak nerozpozna, ze Zeman vyvodil nespravny zaver a ku Stejskalovi bol nespravodlivy a zachoval sa odporne. To divak nereflektoval, vysvetlil si to rovnako ako Zeman. O tom cely cas pisem.

Pardon, tak jsme se shodli, to je dobře.

[Hermine von Paulsen]

Zdravím vás... Rád bych...započal diskusi, která mi jak doufám zodpoví pár otázek pro moji výzkumnou práci.

Předně bych rád uvedl, že tento příspěvek není žádná provokace, nebo cokoli jí podobného. Jsem ročník 1990 a odmalička mě velmi zajímala historie. ....
... Mně však zaráží jiná věc. Charakteristika hlavního hrdiny. U takového díla vzniknuvšího pro podporu obrazu STB a bezbečnostních složek bych čekal trochu kladnější hl. postavu. Našel jsem si v seriálu cestu k pár postavám a velmi se mi líbil jejich vývoj, ale Jan Zeman? Nesympatický, nedůtklivý, často arogantní a to nejenom k vyšetřovaným lidem, ale i ke kolegům. V pozdějších dílech opravdu těžký egoista a pokrytec....

Já docela chápu oblíbenost seriálu jako takového. Po řemeslné stránce je zpracován opravdu dobře, obsahová je kontroverzní, ale jak může někdo obdivovat hlavní postavu v tomto díle, to je pro mě opravdu záhadou. Něco mi uniká?

Zdravim Vas, skusim Vam predsa este co najstrucnejsie odpovedat:

Zeman je prisne asexualna postava. Nik nenamieta, je to nedrazdive a nepohorslive.
Paci sa muzom, rovnako i zenam.

Je slusny a verny manzel, drzi moralku, je milujuci otec, znamenity pracovnik a celkovo uspesny. Ma autoritu, respekt, moc. To sa tiez ludom paci.

Neriesi dilemy, neriesi detaily, tvari sa, ze ma vo vsetkom pravdu, ze vsetkemu rozumie, nemyli sa, je suverenny, ma stastie (nahody mu pomahaju riesit pripady, bez toho, aby to bolo tak okate). To sa ludom tiez paci.

Emocne preziva, vybuchuje "spravodlivym" hnevom, hoci ako policajt by mal byt nestranny a vecny (...to snad ani neni clovek..., resp. to snad ani nejsou lidi...) to sa ludom tiez paci.

Zeman dokonca od fanusikov dostava privlastky ako napr. "roztomily", je vnimany velmi pozitivne a vyvolava sympatie. Na prstoch ruky zratate ludi, co su voci jeho charakteru kriticki.

[Hermine von Paulsen]

...To se týkalo 50. let...
V 70. letech už to nebylo aktuální, ale 100% kladnej hrdina se nikde neobjevoval, no.

Mozno je to tym ze hodnotim podla vlastnych skusenosti, 50-te roky som nezazila a mne sa dostatocne tvrde zdali i roky 70-te i 80-te, takze, da sa povedat ze som to vnimala tak, ze nam podavaju kladnych hrdinov na plnych 100 percent furt.

To, ze Zeman v kniznej predlohe zmeska vyrocie svadby, neni vada charakteru (ci zla vlastnost - ako tu dalsi kolega pisal), ale otazka priorit - plnenie ulohy verbovania agenta (Bizova), a divak to musi pochopit. Snad potom aspon na narodeniny jeho milovanej uz nezabudol.

[Lipinski]

No, a to právě není 100% kladná postava. Přesně jak píšete - divák MUSÍ POCHOPIT, že Zeman je taky jenom člověk. Nejde o vady charakteru, ale o lidskost, životnost tý postavy.

[Hermine von Paulsen]

No, a to právě není 100% kladná postava. Přesně jak píšete - divák MUSÍ POCHOPIT, že Zeman je taky jenom člověk. Nejde o vady charakteru, ale o lidskost, životnost tý postavy.

Ja v tom nevidim ziadny rozdiel. Divak musi pochopit, ale medzicasom uz i ochotne pochopi. Ja viem, ze Vy sa drzite literarnych teorii, literarnej vedy co je chvalyhodne a obdivuhodne, ze to ovladate a poznate mnozstvo tvorby, no a ja to vidim tak, ze clovek-divak (nie nutne ten isty), konzument zivota a umenia po istom case existencie v nejakom rezime dobrovolne "pochopi" (z "dietata", "dospieva", az napokon "dospeje", preco davam do uvodzoviek, myslim to symbolicky), nikto ho uz nutit nemusi a rezim tiez uz vie, ze je kontraproduktivne byt cez svojich statom riadenych umelcov tak horlivy a ze teraz je prave toto, co sa paci a moze zaposobit.

Myslim si totiz, ze nielen jednotlivec preziva svoje narodenie, naivne detstvo, dospievanie, mladost, zrely vek, starobu, demenciu a napokon smrt. Ale takemuto procesu podla mna podliehaju aj cele generacie v nejakej ere, v nejakom systeme. Niekedy to trvalo 10 tisic rokov, niekedy 5000, niekedy 1000 rokov, a komunisticka era ta trvala cca 70 rokov.... a teraz, potom, vsetko islo globalne tak rychlo, ze my sme civilizacne (hovorim o povodnom europskom obyvatelstve) mozno prave uz na tom sklonku zivota a preto tú sucasnost este nasa a od nas starsia generacia vnima uz uplne odcudzene, resp. je uz uplne mimo. Akoby uz nic nemalo pokracovanie.

Lenze my to nedokazeme posudit ani dokazat, pretoze sa nam do toho vplietaju pocity z vlastneho individualneho starnutia. Myslim si vsak, ze to mozno vidiet na detoch, ktore v extremnom pocte nez kedykolvek predtym nedokazu tusit svoju buducnost.

Pokial ide o otazku ci plytka zabava a programy v televizii a mediach, ci vsemozne absurdne aktivity a politicke agendy degeneruju ludi alebo naopak; ci sami ludia to ziadaju coraz viac a iba dostavaju plnenie plnym priehrstim, mam tendenciu priklanat sa k tej druhej moznosti, kedze spolocnost sice este nie je mrtva, ale vyzera byt uz v stadiu demencie.