Chlapci & chlapi

[Hermine von Paulsen]

Skor snaha spopularizovat povolanie profesionalneho vojaka, vid benefity ako pridelenie bytu, istota, vyhliadka karierneho postupu. Ale bolo to malo platne. Ku nam do skoly pravidelne chodili robit nabory, nula zaujem samozrejme u chlapcov. Malo to strasne zlu povest.

[Hermine von Paulsen]

No vyhýbat se vojně moc nešlo,a o přesvědčování nemůže být vůbec řeč.Dostals povolávák , to byl rozkaz,ne přemlouvání.

A za tie modre knizky sa platilo. Po znamosti.

Vsimnite si ako sa tomu jeden diel podrobne venuje. Samozrejme, ze v seriali nic take neexistuje, ani matka zamestnana v zdravotnictve so znamymi nic nevybavi, lekari su neúplatní, vsetko je korektné, si zdravy ides.

[Lipinski]

No vyhýbat se vojně moc nešlo,a o přesvědčování nemůže být vůbec řeč.Dostals povolávák , to byl rozkaz,ne přemlouvání.

Tohle je přímo z článku na webu Akademie věd, kde se tim zabejvaj:

Na vojnu se nikdo příliš nehrnul, i proto hledala socialistická armáda různé cesty, jak brancům ukázat, že to vlastně není tak zlé a čas strávený v kasárnách není úplně ztracený. Točily se snímky, které vznikaly na režimní objednávku jako propagandistická díla. Jejich smyslem bylo zlepšit obraz Československé lidové armády, zejména v očích branců. Stejně tak tomu bylo v případě výše zmíněného seriálu.

„Normalizační propaganda osmdesátých let, kterou reprezentují seriály jako Chlapci a chlapi nebo Velitel, nabízí takový ten idylický obraz armády, v níž sice existují problémy, ale všichni vojáci jsou uvědomělí a usilují o jejich řešení,“ říká Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který aktuálně vede projekt Armáda jako nástroj socializace – Reflexe fenoménu základní vojenské služby v českých zemích (1968–2004).

[Hermine von Paulsen]

No vyhýbat se vojně moc nešlo,a o přesvědčování nemůže být vůbec řeč.Dostals povolávák , to byl rozkaz,ne přemlouvání.

Tohle je přímo z článku na webu Akademie věd, kde se tim zabejvaj:

Na vojnu se nikdo příliš nehrnul, i proto hledala socialistická armáda různé cesty, jak brancům ukázat, že to vlastně není tak zlé a čas strávený v kasárnách není úplně ztracený. Točily se snímky, které vznikaly na režimní objednávku jako propagandistická díla. Jejich smyslem bylo zlepšit obraz Československé lidové armády, zejména v očích branců. Stejně tak tomu bylo v případě výše zmíněného seriálu.

„Normalizační propaganda osmdesátých let, kterou reprezentují seriály jako Chlapci a chlapi nebo Velitel, nabízí takový ten idylický obraz armády, v níž sice existují problémy, ale všichni vojáci jsou uvědomělí a usilují o jejich řešení..."

Ale ved pan Blaha to napisal tak, ako to bolo. Ak serial bol takto zamyslany ako uvadzate, podstatne je predsa, ze to vypalilo inak. Uz vtedy. Co je to za nezmyselny vyrok prosim "Na vojnu se nikdo příliš nehrnul"? Neznie to velmi odborne ani presne.
Ved pozrime sa na to:

Na vojnu sa teda - podla tvrdenia Akademie vied - nikto prilis nehrnul, avsak taketo tvrdenie nevylucuje niektorych, az dokonca kazdych ktori sa na vojnu hrnuli, avsak iba nie prilis - a akosi neostava priestor pre tych ktori sa nehrnuli vobec, a v reale to boli takmer vsetci, ale tak ako kolega Blaha pise, to bolo šumafuk ci sa niekto hrnul alebo nehrnul, dostal povolavaci rozkaz ohne wenn und aber. Und fertig. Preco Akademia vied takymto nepresnym vyrokom prispieva k tomu, ze moze (a najmä v ociach mladych ludi, ktori maju tendencie koketovat s komunistickou ideologiou) vznikat dojem, ze za komunizmu bola moznost volby na takúto povinnu "vojnu" neísť?

A dalej, nemyslim si, ze ausgerechnet Ch&Ch ponuka idylicky obraz ČSLA armady. Obraz armady v seriali je vsetko, len nie idylicky. Zodpoveda tej prisernej, udernej (na tu dobu velmi progresivnej) v seriali neustale opakujucej sa hudbe, coby po niekolkych pocutiach nervy drasajucej a ubijajucej dookola rovnakej odrhovacky. V ktorej - a to nemyslim teraz hudbu samotnu ale podavany obraz vojny - najdu predsa dnes niektori fajnšmekeri zalubu, vysvetlim nizsie.

Vojna, teda povinna ZVS je tu totiz vskutku predstavena ako akysi nevyhnutny iniciacny ritual dospelosti na socialisticky sposob, ktorym si musi prejst kazdy mlady muz bez akejkolvek diskusie. Absurdity a tragedie tejto institucie sa daju vopred tusit, v scenkach, ktore chcu prezentovat opak (zmysel a prinos), a to uz prv nez by stacili (rozumneho) cloveka presvedcit.
Tie romantizujuce a istym vzdy intimnym smerom dramatizujuce prvky v podobe prichloštených zenskych (aky kontrast voci spravnym chlapom je tu slabe pohlavie: bud neuroticka Maria, rypavicna sestra Zounara, mdlá blondava snehulienka Vejmelkova plus malomestiacka stíhačka jej matka, uzkostliva Kyslikova maminka, vretenica poloprostitutka barmanka atd.atd. ) v snahe dat tomu realny ramec, prelinanie civilneho zivota sukromnymi pribehmi, nenapadne kašírovat vsetky tie odpornosti systemu, prezentovanim zlozitosti zivota plneho vztahov prepletenych navzajom, pritom vsetko ocividne neucinne a zbytocne ako ihlickova camouflage v ktorej vojaci pobehuju v terene.
Priestory mladeznickeho klubu na poschodi objektu ci akehosi podniku, kde vidime Vejmelkovu schadzat po schodoch dolu, bocny mur tejto stavby je hanebne osarpany, "pekna" to vizitka, ked vezmeme v zretel, ze relativne nova budova a omietka z nej jedna radost vo velkom opadava. A takychto prikladov je mnoho.
Moralka mäsiara. Alebo. Nacvik na spartakiadu v zalostne biednych sivobelasych neforemnych teplakoch a zvrskoch v rytme najstupidnejsej melodie, podava obraz tak zvrateny, ze clovek chvilami zamŕza, ustrnie.

Cize moje resume je, ze zvratenost nikdy nie je idylicka. Vyvolava silne emocie, bud velke vzrusenie (minimum ludi, divakov) alebo odpor (je ich vzdy vacsina). Pretoze ak by to bolo opacne (a to je predsa uloha a ciel komunistickej propagandy a ideologie), a ono sa naozaj da roznymi rafinovanymi nastrojmi (vid napr. v sucasnosti vlády v bezprecedentnej spolupraci s mediami) ludi zmasirovat (jste mlady, zmasirovali Vam mozek - hovori Mestrey zamatovym hlasom Hradcovi) stane sa perverzita akceptovanou normou a prave ludia ktori zvratenost odmietaju budu zosmiesnovani, znemoznovani, prenasledovani a posledne zvysky zdraveho rozumu budu ostrakizovane.

A tu ja vidim svoj priestor, nechat volne usporiadavat si myslienky a vysporiadavat sa so svetom, ktory ma neustale nuti mu nerozumiet.

Na zaver este doplnim, ze v tomto seriali nastal i specificky fenomen: muzom bol uz v case jeho vzniku serial odporny, alebo lahostajny (ked ho ani nezacali pozerat) a zeny ho zrejme konzumovali vdacne, alebo prijmali priaznivejsie kedze ich sa priamo "realie" vojny netykali (stacilo im uistenie, ze to ich chlapci a synovia vydrzia a ze ich to zocelí a zdaleka neni tak strasne ako sa povrava), zeny vnimali silno iba emotivne pribehy lasky a vztahov, ktore si vyfiltrovali a upriamili sa takmer iba na ne, z coho nakoniec sa utvrdili v tom, ze su predsa ony rovnako silne pohlavie a snad i uverili, ze s muzmi tu "vojnu" absolvovali i ony.

Ak sa v niecom mylim, opravte ma.

[Aaron Goldstein]

Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR

Tady je jeho profil...
https://www.usd.cas.cz/vyzkumni-pracovn ... acek-jiri/
Na některé jeho práce jsem se kouknul a IMHO je to (bohužel) jeden z těch případů, kdy největší "odborník" na předlistopadovou ČSLA je člověk, který službu v armádě (a to ani té polistopadové) nezažil...

[Adamovic]

Serial bol mozno cieleny na zeny, ale myslim si, ze vtedajsia propaganda by takto neminala prostriedkami, aby ''zasiahla'' len jednu polovicu populacie. Pre inteligentnejsie bytosti to bola somarina a samozrejme (a dnesna doba nas o tom presviedca), ze vacsina populacie inteligentnejsia nebola, nie je a nebude a preto propaganda sa orientuje hlavne na tychto nestastnikov.
Okrem ohavnych uniforiem a kasarni serial vykresloval zivot na utvare CSLA takmer vo vsetkom opacne, ako to bolo. Velitelia boli obvykle v sluzbe opiti, kaslali na svoje povinnosti, mnohi ani netusili, co ich povinnosti vlastne su, boli nevzdelani a len ti lepsi ako tak ovladali aspon vojensku techniku. Politicko-vychovna praca mala charakter buzeracie a formalizmu a tak osvieteni pracovnici, ako Bilek (Zloutek) neexistovali. A ak ano, tak to boli obvykle vojaci z povolania, ktori boli Svedkovia Jehovovi (stali sa nimi pocas sluzby) a tym po ich odhaleni boli odobrate akekolvek moznosti posobenia na muzstvo.
Vojenske cvicenia (aj medzinarodne, ako Stit a Druzba) boli jeden velky chaos, kde obvykle zomrelo mnoho vojakov len z dovodu toho chaosu, ktory tam vladol. Pilo sa tam este viac, ako na utvaroch a niektori velitelia za cele cvicenie ani nevyliezli zo skrinovej ''vetriesky'' (Praga V3S) a tam opiti sedeli ci lezali.
Toto vsetko uvadzam s plnou zodpovednostou a na zaklade vlastnych skusenosti. Sluzil som ako vysadkar v Prostejove (co bol udajne spickovy utvar), Presove, Chotebori a v Stribre. Bol som na dvoch spojeneckych cviceniach v ZSSR a dnes som udajne kapitan v zalohe.

Na tom vsetkom vsak nezalezalo, lebo aj s fizlami mali ludia ine skusenosti, ako s nejakym majorom Zemanom, ci veselym chlapcom Mirkom, alebo estebakom Zitnym. Treba to chapat, ako filmovu (serialovu) tvorbu a ta sa im UMELECKY velmi nepodarila. A to je rozdiel oproti umelecky velmi dobre spracovanom seriali 30PMZ.

[Lipinski]

Jak už psal kolega Adamovič, je to zmetek, celý se to prostě nepovedlo a vyznělo jinak. Ta idylická vojna v seriálu je hnus, jak píše kolegyně Hermine, ale skutečná vojna byl stonásobnej hnus, jak píše kolega Adamovič.

Čet sem i na jinejch místech, že to bylo na objednávku. Jednak kvůli šikaně, která se až tehdy začala řešit (myslim, že táta mi vyprávěl, jak v 60. letech vyházeli mazáci bažanty z okna bažanty v plechovejch šatních skříních a jeden to nepřežil, všecko se ale tutlalo), jednak kvůli velkýmu počtu lidí, co se vojně vyhejbali. To neznamená, že nakonec ty lidi třeba i nenastoupili, ale i to různý popotahování a odklady muselo vojáky štvát. A sám sem slyšel historky o hrůzostrašnejch metodách, jak se vojně vyhnout, ale bylo to skoro na hranici života a smrti, do blázince šel i táta mý holky, normální chlap, ale měl už tehdy dítě. Žádnej androš, horolezec, elektrikář, osobní důvody ho k tomu prostě donutily. A blázinec nebo koupená modrá, to bylo hodně častý.

Já se celkem vo nic nehádám, když jsem psal, že je jako spoluvýrobce uvedená ČSLA, tak to bylo z propagandistickýho důvodu, byly na to uvolněný docela velký prostředky, technika atd.

V komentářích nebo diskuzi na csfd někdo píše, že byl tenkrát na vojně a strašně se tomu všichni smáli, když to šlo v tv. Na ženský publikum to třeba původně zacílený nebylo, ale asi se to strefilo právě tam, to bych se nepřel.

Ten článek není příliš odbornej, ale chtěl jsem sem dát nějakej relevantní zdroj, kterej řiká, že na vojnu se tehdy klukům nechtělo, a proto vznikli CHaCH. Píše se to i v jedný diplomce, co sem někde našel, i na csfd, akorát tam chyběj zdroje, tak jsem hledal dál.

[Lipinski]

Na některé jeho práce jsem se kouknul a IMHO je to (bohužel) jeden z těch případů, kdy největší "odborník" na předlistopadovou ČSLA je člověk, který službu v armádě (a to ani té polistopadové) nezažil...

Nehádal bych se, jen podotýkám, že vlastní zkušenost nehraje podstatnou roli. Odborníci na antiku taky tu dobu nezažili, na tohle má historiografie jiný metody.

[Adamovic]

Este nieco na temu Ch&Ch a sikanovanie zo strany ''mazakov''.
Vojenska zakladna sluzba sa v zasade (neoficialne) delila na dve kategorie: a. ''mazacka vojna'' a b. ''lampasacka vojna''
Mazacka vojna bola vo vsetkych bojovych utvaroch, ale aj v tzv. straznych utvaroch a v utvaroch ochrany statnych hranic. Tykalo sa to vojakov zakladnej sluzby - teda nie absolventov (tzv.''spagatov''). Spagati boli hned zaradeni na poddostojnicke funkcie a velili druzstvam a catam. Ako je zname, boli na ZVS len jeden rok. Bol som jednym z nich.
Sikanovanie prebiehalo vcelku podobne, ako je v seriali vykreslene, aj ked to bolo ovela tvrdsie a bezohladnejsie. Tykalo sa to vsak takmer vylucne tych vojakov, ktori boli fyzicky slabi. Ak vsak nieco prebiehalo v pritomnosti niekoho, kto bol fyzicky na tom dobre (ako napr. voj.Hlavacek), tak by to malo pravdepodobne iny priebeh. Ak by taky slob.Hasman mucil kamarata voj.Hlavacka, ktory bol podla scenara boxerom, tak jednak by to Hasman nikdy nerobil a ak by to robil, tak by mu Hlavacek rozbil hubu a to by bolo len to minimum. A to nemusel ten vojak prveho rocnika byt zrovna boxer, stacilo ze bol vysoky, pripadne dobre stavany a urcite by si mazaci dali dobry pozor. Ti ostatni trpeli, to je pravda a to podstatne viac, ako Vorisek.
Vojaci z povolania (dostojnici - lampasaci) s tym nikdy nic nerobili. Jednak nechceli mat problemy (mimoriadna udalost) a jednak boli bud nepritomni, alebo opiti a v podstate im to bolo jedno. Vsetko za nich riesili vysokoskolaci (spagati), ktori vlastne s muzstvom byvali na rotach. Hovorim z vlastnych skusenosti, utvar v Stribre bol typicka mazacka vojna a to, co sa dialo tam je nepublikovatelne a o tom nikdy nic natocene nebolo.
Druhou kategoriou bola ''lampasacka vojna'', co bola vojna na vojenskych spravach, staboch, skolach a v tylovom zabezpeceni (sklady). Tam sa zasivali protekcni ludia, ktorym uz niekto nestihol vybavit modru knizku (menovat tu skupinu ludi radsej nebudem), ale zabezpecil im bezpecne zazemie kancelarie niekde v meste. O umeleckych utvaroch nema vyznam hovorit, to asi najskor ani nemalo charakter ZVS.
Ako spravne pise kolega Richard (Lipinski), autor pisuci o nejakej udalosti nemusi nevyhnutne mat vlastnu skusenost (to by sa nedalo pisat takmer o nicom). Ide skor o to, ako ziskava poznatky a ako ich spracuje.

[Lipinski]

O umeleckych utvaroch nema vyznam hovorit, to asi najskor ani nemalo charakter ZVS.

O tom nám vyprávěl jednou náš dirigent, byl v AUSu a k vojně to mělo fakt daleko.

[Adamovic]

O umeleckych utvaroch nema vyznam hovorit, to asi najskor ani nemalo charakter ZVS.

O tom nám vyprávěl jednou náš dirigent, byl v AUSu a k vojně to mělo fakt daleko.

Ano - to bolo este lepsie, ako tzv. civilna vojna, kde museli robit roznych osetrovatelov, sanitakov a ine cinnosti. Tam ich kmenovi zamestnanci riadne vytazovali a bola z toho normalna praca.
V AUS a slovenskej obdobe VUS sa NEROBILO NIC. Dokonca tam mali k dispozicii aj nejake kocky, lebo obcas mali ''spolocne vystupenia'', co pre nejakeho bigosa z Janovic bolo uplne nemyslitelne.

[Aaron Goldstein]

Nehádal bych se, jen podotýkám, že vlastní zkušenost nehraje podstatnou roli. Odborníci na antiku taky tu dobu nezažili, na tohle má historiografie jiný metody.

Protože nemají oponenty. kteří tu Antiku zažili... A tak je to více "dojmologie", respektive něčí představy jak a co bylo...
Neznám jednoho jediného "odborníka" narozeného po listopadu, který by předlistopadovou éru reprodukoval objektivně... Jen proti těm odborníků na Antiku mají smůlu, že ještě žijí pamětníci, kteří mohou dosvědčit, že kecají... Proto se při pokusech o změnu historických narativů se vyčkává, až umřou pamětníci... Aktuálně je to markantně vidět na pokusech o změnu historických narativů okolo WWII...

[Antonín Drábek]

Zabrousil jsem do tehle mistnosti v podstate nahodou a uplne jsem se oklepal hruzou. Chlapci a chlapi, ja na vojne od 1989... Rokycany, Jihlava... nemuzu psat podrobnosti, nemam na to psychickou silu. Co tam se delo, co tam bylo za lidi, spis teda hovada. Pardon, ale fakt hovada. Nic z realu v serialu nebylo, nemohlo, rezim by to nikdy nedovolil. Bylo to vsechno naprosto kriminalni.
Jediny pozitivum byla uleva, ze tehdejsi rezim tenkrat nenapadlo nasadit armadu na listopadovy udalosti. Jen jsme cekali a cumeli po sobe, nejhorsi a nejdelsi dny mojeho zivota.

[Lipinski]

Protože nemají oponenty. kteří tu Antiku zažili... A tak je to více "dojmologie", respektive něčí představy jak a co bylo...

Historiografie není dojmologie, ale snaha dosáhnout poznání na základě metod, který jsou označený jako vědecký a maj přísný pravidla (hlavně při kritice pramenů). A zrovna bych řek, že dneska je jednou z rozšířenejch metod i sbírání vzpomínek pamětníků (orální historie). S ní se taky musí umět pracovat, když jsem psal o Babicích, tak jsem uved, jak historik Stehlík porovnával množství pramenů a jedním z nich byl i deník jeho prastrejdy nebo strejdy (teď nevim přesně) Ludvíka Stehlíka, kterej pomáhal sedlákovi Plichtovi a byl za to zavřenej. A jako historik musel konstatovat, že některý závěry a názory Ludvíka Stehlíka jsou zkreslený, vycházej z třeba z dojmů a fabulací (kdo byl Malý a tak), takže tím i rozzuřil vlastní příbuzný, který to považovali za jakousi zradu, protože tam desetiletí všichni neochvějně stojej na některejch omylech, a přitom jsou to ty, co to zažili.

Tim chci říct, že dobrej historik se dokáže zorientovat v daný problematice a odvíst dobrou práci. Není to tak beznadějný.

[Lipinski]

Zabrousil jsem do tehle mistnosti v podstate nahodou a uplne jsem se oklepal hruzou. Chlapci a chlapi, ja na vojne od 1989... Rokycany, Jihlava... nemuzu psat podrobnosti, nemam na to psychickou silu. Co tam se delo, co tam bylo za lidi, spis teda hovada. Pardon, ale fakt hovada. Nic z realu v serialu nebylo, nemohlo, rezim by to nikdy nedovolil. Bylo to vsechno naprosto kriminalni.
Jediny pozitivum byla uleva, ze tehdejsi rezim tenkrat nenapadlo nasadit armadu na listopadovy udalosti. Jen jsme cekali a cumeli po sobe, nejhorsi a nejdelsi dny mojeho zivota.

To je šílený. Ale vo vojně si myslim to samý, i když sem na ni teda nebyl (mam modrou kvůli zdravotním problémům, který mam doteď, žádnej švindl), ale nejčastějc sem slyšel, jaká to byla prasárna. Plus, že se tam všude a strašně kradlo.